Poslední hodnocení unie

Kandidátským státům nadělila komise celkem 39 závažných výtek. Nejlépe je na tom s jednou výstrahou Slovinsko, nejhůře s devíti červenými kartami Polsko. ČR dostalo spolu s Estonskem po třech vážných výtkách a ocitlo se tak na třetí příčce pomyslného žebříčku kandidátů. Před námi skončil kromě Slovinska také Kypr a Litva.

Poslední hodnocení unie
Kandidátským státům nadělila komise celkem 39 závažných výtek. Nejlépe je na tom s jednou výstrahou Slovinsko, nejhůře s devíti červenými kartami Polsko. ČR dostalo spolu s Estonskem po třech vážných výtkách a ocitlo se tak na třetí příčce pomyslného žebříčku kandidátů. Před námi skončil kromě Slovinska také Kypr a Litva.
„Zjištění uvedená v monitorovacích zprávách nejsou žádným překvapením pro Evropskou komisi ani pro přistupující země, které jsou si vědomy značných úspěchů, jichž doposud dosáhly, ale zároveň vědí, co je třeba ještě udělat,“ komentoval prakticky poslední hodnocení nováčků před vstupem do Evropské unie Gunter Verheugen, komisař EU pro rozšíření, a dodal: Rozhodující otázkou je, zda naše instituce, společné politiky a vnitřní trh mohou řádně fungovat po rozšíření a zda lze těch několik zbývajících problémů vyřešitdo 1. 5. 2004. V obou případech je moje odpověď jednoznačně pozitivní.“ Komise připomíná, že záležitosti, které vzbuzují její obavy, představují celkem pouhá tři procenta všech sledovaných témat. Na konkrétní věci ještě země, kterých se to týká, upozorní prostřednictvím varovných dopisů a organizování konzultací. „Bez okamžitého a rozhodného jednání nebude přistupující země pravděpodobně schopna v konkrétních oblastech splnit své závazky vyžadované v souvislosti se členstvím v EU a její občané a ekonomické subjekty nebudou moci plně využívat výhod členství v EU,“ upozornil Ralf Dreyer, úřadující vedoucí Delegace Evropské komise v Praze, s tím, že u jednotlivých zemí se závažné výtky unie týkají jedné až čtyř kapitol komunitárního práva.
U ČR jde o připravenost zpracovatelů
V hodnocení ČR si zvedá komise varovný prst kromě dalších dvou oblastí nad připraveností potravinářských podniků, zejména těch, které zpracovávají živočišné suroviny. „Podle údajů české vlády k 15. 10. letošního roku splňuje požadavky EU 580 podniků, 1814 by je mělo plně aplikovat ke dni vstupu, 46 mé přechodné období na harmonizaci do roku 2007 a 407 subjektů ukončí svou činnost,“ přiblížil situaci Dreyer. Kromě zpoždění prací na platební agentuře zpráva má další výhrady například k nedokonalé implementaci předpisů týkajících se prevenci proti BSE, upozorňuje na nutnost dopracování systému vnitřní veterinární kontroly, zapracování legislativy týkající se transportu zvířat ze třetích zemí či welfare zvířat. Bruselu chybí společná tržní organizace v sektoru cukru, do souladu s praxí unie bychom měli dát i náš systém mléčných kvót. Komise požaduje plně přizpůsobit registr vinic, chybí jí nový zákon o víně i o rostlinolékařské péči a také úplná harmonizace legislativy o krmivech. (Monitorovací zprávou i reakcí MZe se budeme detailněji zabývat v příštím čísle Zemědělce.)
Maďaři ve středu peletonu
Předvstupní posudek Evropské unie udělil Maďarsku jen čtyři výstražné karty a žádnou červenou. Nynější vláda socialistů a liberálů to podle agentury APA označuje za svůj úspěch, protože řada výtek proti předchozímu hodnocení odpadla, opozice je však opačného mínění. „Posudek mluví jen o čtyřech výhradách, ale žádných ochranných opatřeních unie vůči Maďarsku. To je úspěch, protože loňský posudek, který hodnotil situaci po tehdejší pravicové vládě, měl výtek podstatně více," cituje APA ministra zahraničí László Kovácse. Místopředseda opoziční strany FIDESZ Jozsef Szajer ale vidí situaci opačně. Zatímco dříve bylo Maďarsko v čele pelotonu vstupujících zemí, nyní se propadlo do středu pole, řekl. Nynější posudek označil za „poslední varování“ Bruselu nynější maďarské vládě. Výtky EU Maďarsku se týkají vesměs zemědělství, například neexistence agentury pro rozdělování dotací, praktického prosazování změn v zemědělském sektoru, prosazování norem EU do potravinářství apod. Proti minulému hodnocení naopak vypadla jako vyřešená témata přetíženost maďarských soudů, tendry na veřejné stavby a také zákon na podporu Maďarů v zahraničí (tzv. krajanský zákon), který je po úpravách nyní hodnocen jako „zvýhodňovací zákon vyhovující zásadám EU“.
Slovensko nedopadlo tak špatně
Monitorovací zpráva Evropské komise kritizuje u Slovenska hlavně nepřipravenost na vstup v zemědělství. Ministr Zsolt Simon ale soudí, že dokument nevyznívá pro jeho resort až tak dramaticky, protože v porovnání s některými kandidátskými zeměmi si slovenské zemědělství stojí lépe. Přípravu na vstup do EU navíc podle Simona zanedbali hlavně jeho předchůdci. „Když máme za rok a půl zvládnout práci, kterou okolní země dělaly dva až tři roky, máme co dělat,“ řekl s tím, že jsou státy, které se začaly přizpůsobovat unii mnohem dříve než Slovensko, a přesto mají nyní v zemědělství více problémů. Ministr připomněl, že hodnotící zpráva už nestačila zohlednit, že parlament 23. října schválil zákon o zemědělské platební agentuře. Agentura, jejíž absenci komise zařadila do čtveřice nejhorších nedostatků Slovenska, tak vznikne na začátku prosince, což umožní vyčlenit příslušnou agendu z ministerstva do požadované rozpočtové organizace. Simon se bránil také dalšímu „červenému puntíku“ ze strany Bruselu v podobě nedostatečného pokroku v přípravě Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), který je páteří aplikace společné zemědělské politiky. Kontrakt na jeho přípravě byl podepsán až na začátku letošního roku, protože za předchozího ministra Pavla Koncoše dvakrát ztroskotal. Kritiku za nedostatečnou úroveň potravinové bezpečnosti v některých masných a mlékárenských podnicích je podle Simona potřeba vnímat hlavně ze sociálního hlediska, protože zřejmě vyústí v uzavření těch provozů, které se nestihnou hygienickým pravidlům přizpůsobit. Zdůraznil, že dotčené společnosti dostaly v uplynulých letech několik varování. „Ti, kteří tuto výzvu pochopili a začali odstraňovat nedostatky, budou moci existovat a jít dále. Ale ti, co neudělali nic, na tomto poli asi nebudou moci existovat,“ prohlásil Simon. Současně zdůraznil, že Slovensko bude mít dostatek kapacit vyhovujících podmínkám EU na to, aby zpracovalo všechnu produkci z domácí zemědělské prvovýroby. Kromě trojice výhrad týkajících se zemědělství komise Slovensku důrazně vytkla překračování kvót oceláren U. S. Steel Košice.