Britský pohled na reformu společné zemědělské politiky

Rozhovor týdne s Larrym Whittym, státním tajemníkem britského ministerstva pro životní prostředí, potravinářství a rozvoj venkova
Jak se Velká Británie, která nebyla velkým příznivcem společné zemědělské politiky dívá na její reformu?
Byli jsme jednou ze zemí evropské patnáctky, která se o reformu velmi silně zasazovala. Také jsme podporovali původní návrhy komisaře Franze Fischlera. Je samozřejmé, že při jednání o návrhu reformy se muselo dospět k určitému kompromisu. Obecně však lze říci, že reforma je velice radikální a hodně se blíží původním návrhům. Mám dojem, že politické a ekonomické trendy v ČR v oblasti zemědělství jsou více méně podobné našim, že i vy chcete, aby zemědělství bylo orientováno na trh, s tím že nadále bude dostávat určitou podporu. Nicméně tato podpora bude oddělena od produkce, a to je velice dobré. Existují však oblasti, v nichž reforma ještě nezačala nebo není dokončena, příkladem je mléčný sektor a sektor cukru.

Jak velké jsou zemědělské farmy ve Velké Británii?
Je to velmi různé. Máme malé, většinou rodinné farmy, jejichž výměra se pohybuje kolem 100 hektarů. Máme však i velké zemědělské podniky, například horské usedlosti, které chovají ovce, velké subjekty, které pěstují plodiny, i malé farmy, které chovají dobytek. Ale obecně z hlediska Evropské unie jsou naše farmy velké.
To znamená, že modulace, tedy krácení ročních dotací nad 5000 eur (zhruba nad 150 000 Kč) se vašich farem poměrně hodně dotkne. Jak se vaši farmáři na tuto skutečnost dívají?
Reakce zemědělců byla samozřejmě z počátku negativní. Uvědomili si však, že z dlouhodobého hlediska pro ně přesun části peněz z pilíře jedna, tedy z podpory zemědělství, do pilíře dvě – rozvoje venkova - může představovat větší příjmy. Finance, které plynou do zemědělství z unie v rámci druhého pilíře, musí totiž doplnit stát ze svého rozpočtu.
Dáváte tedy přednost tomu, aby zůstalo zachováno osídlení venkova, aby zejména mladí lidé neodcházeli do měst?
Ano, dalo by se to tak říci, protože penězi, které jsou v rámci druhého pilíře, podporujeme takové věci, jako je diverzifikace činností, vzdělávání a nezemědělské aktivity. Z našeho pohledu je důležitější podpora těchto aktivit než tradičního zemědělství.
Nebojíte se, že v důsledku odpojení plateb od produkce přestanou vaši zemědělci vyrábět některé komodity? Považujete za dostatečnou ochranu před touto možností, že podmínkou pro získání podpory bude, aby zemědělec hospodařil podle správné zemědělské praxe?
Očekáváme, že dojde ke snížení počtu farem i k racionalizaci zemědělské výroby. Myslím si ale, že jsou sektory, kde reforma zemědělské politiky bude mít pozitivní vliv. Navíc podporuje venkov jako celek, a to si myslím, že je důležitější než podpora zemědělství samotného. V konečném důsledku však farmáři dostanou více peněz.
Nebojíte se, že reforma bude na zemědělce klást velké nároky? Budou muset přemýšlet, co vyrábět, reagovat na požadavky trhu.
Podle mne je to velká příležitost, zejména pro mladé zemědělce. Doposud neexistovala žádná návaznost mezi farmářem a konečným spotřebitelem nebo obchodem s potravinami. Zemědělci nereagovali na potřeby trhu, ale produkovali podle výhodnosti dotací. To vedlo ke špatným vzájemným vztahům s obchodem i se spotřebiteli a často i k nízké kvalitě produkce, protože se zemědělci zaměřili na to, aby vyráběli množství, ne na kvalitu své produkce. Myslím si, že pro některé farmáře to bude složité. Pro ostatní, kteří budou schopni se tržně chovat, to může být velice zajímavé. Samozřejmě naše zemědělce nenecháme úplně na holičkách a také plánujeme, že jim budeme poskytovat poradenství.
To znamení to, že váš stát bude poradenství finančně podporovat?
Poradenství již více méně podporujeme. Výdaje na ně se dají zahrnout do druhého pilíře.