Rozhodující podniky budou na vstup připraveny

Ministerstvo zemědělství i Potravinářská komora shodně tvrdí, že všechny rozhodující potravinářské podniky budou na vstup do Evropské unie připraveny a splní požadované podmínky. Unie se totiž v posudku pozastavuje nad neplněním požadavků hygienických směrnic unie stovkami potravinářských provozů v Česku.

Zejména šlo o zpracovatele masa a mléka. Od Česka EU požaduje okamžitá opatření k nápravě.
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna Česká republika několikrát slíbila, že v okamžiku vstupu do EU nebudou v tuzemsku existovat zpracovatelé, kteří se nevyrovnají se stanovenými podmínkami. Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Martina Severy tuto výhradu Bruselu odmítá. Také on potvrdil, že nevyhovující provozy činnost ukončí, a to k 1. lednu příštího roku.
Zatím se dodle Dubna zdá, že z více než 4000 provozů podléhajících schválení legislativu nesplní kolem 500.
Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík soudí, že jde o malé podniky, u kterých se předpokládalo, že to nesplní. Jejich uzavření podle něj nepředstavuje žádnou hrozbu, protože zpracovatelských kapacit je v tuzemsku dostatek. Připraveny budou všechny rozhodující podniky, které stačí zpracovat vše, co zemědělci vyrobí, řekl Camplík.
Podle odhadu předsedy Svazu zpracovatelů masa Ladislava
Steinhausera zřejmě nebude schváleno mezi 25 až 30 procenty především malých provozů na zpracování masa. Firmy podle něj budou schopny nadále zpracovávat domácí produkci masa, navíc efektivnějším způsobem, protože se omezí roztříštěnost kapacit.
Mezi mlékárnami již nyní může vyvážet na trh EU 30 podniků. Zhruba stejný počet se jich na požadavky EU připravuje. U zbývajících přibližně deseti až 15 mlékáren je podle ředitele Českomoravského svazu mlékárenského Michala Němce otázka, jak dopadnou. Z hlediska oboru to podle něj nebude až tolik znamenat, protože kapacity jsou dostatečné.
EK českému optimismu nevěří a radí, aby Praha zařadila ještě další podniky na dosud otevřený seznam těch, jež využijí
přechodné období. MZe ale tímto způsobem podle Severy postupovat nehodlá.
Camplíkovi se vůbec nelíbí, že těmto podnikům někdo znovu nabízí tříleté přechodné období. Firmy, které se připravily včas, musely investovat a zvýšit náklady. To ztěžovalo jejich boj s konkurencí, která tyto náklady na EU nevynaložila a mohla nabízet nižší ceny. Podle Camplíka by se při udělení dalších přechodných období mohlo opakovat, že někteří výrobci budou ničit ceny na trhu.
Potravinářská komora také soudí, že Státní veterinární správa měla již dříve přitvrdit postup. Podle jejího názoru ty provozy už měly být zavřeny a neprrojevily by se tak v hodnotící zprávě. Vedle stavu potravinářských provozů vypočítává EK řadu dalších menších výtek, kde Česko nedotáhlo ten či onen zákon, tu či onu vyhlášku, nebo nemá dostatečnou schopnost kontrolovat a vynucovat plnění předpisů. Příkladem jsou vyhlášky o krmivech, o identifikaci hospodářských zvířat, prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu či zákon o zdraví rostlin.
Komise se pozastavuje nad zpožděním při budování Agrární platební agentury, která bude spravovat státní peníze pro zemědělce i dotace EU z titulu společné zemědělské politiky. Podle Severy ale není možné, aby agentura nebyla vybudována. Kritika je podle něj často předčasná, požadavky se plní a splněny budou. Zpráva podle MZe v kapitole zemědělství nepřinesla žádná překvapující zjištění.