Evropská unie se ve své monitorovací zprávě pozastavuje především nad neplněním nákladných a přísných požadavků hygienických směrnic unie stovkami potravinářských provozů, zejména zpracovávajících maso a mléko. Požaduje proto okamžitá opatření k nápravě a argumentuje tím, že se Česká republika zavázala, že všechny podniky, jež budou
po vstupu fungovat, budou v souladu s legislativou unie.
Dodává přitom, že je však vysoká pravděpodobnost, že značný počet těchto provozů nebude splňovat odpovídající požadavky ke dni vstupu.
Praha se podle prvních reakcí hodlá proti zvolenému slovníku ohradit. Ministerstvo zemědělství EK několik měsíců ujišťuje, že
ty provozy, které opravdu nesplní hygienické předpisy, Státní veterinární správa po 1. květnu 2004 bez milosti uzavře, takže
znepokojení Bruselu není na místě.
Podle českých údajů nesplňuje momentálně tyto podmínky 1700 provozů zpracovávajících maso, zejména jatek; skoro 1400 z nich však má oficiálně ambici zpoždění dohnat, ostatní budou po vstupu uzavřeny.
EK českému optimismu nevěří a radí, aby Praha zařadila ještě další podniky na dosud otevřený seznam těch, jež využijí
přechodné období. Pochybuje také o slibech, že v Ruzyni vznikne do vstupu pracoviště pro veterinární inspekce potravin dovážených ze třetích zemí. Vedle zmíněného "červeného puntíku" vypočítává EK řadu
"oranžových", vesměs u jednotlivostí, kde Česko nedotáhlo ten či onen zákon, tu či onu vyhlášku, nebo nemá dostatečnou schopnost kontrolovat a vynucovat plnění předpisů. Příkladem jsou vyhlášky o krmivech, o identifikaci hospodářských zvířat, prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu či zákon o zdraví rostlin.
Komise se pozastavuje nad zpožděním při budování Agrární platební agentury, jež bude spravovat jak státní peníze pro
zemědělce, tak dotace EU z titulu společné zemědělské politiky
(SZP). Má starost, zda Praha stihne zavést celý administrativní a kontrolní systém, bez něhož se nelze do SZP zapojit. Pokud by systém nefungoval, v praxi by to znamenalo, že by Česko nemohlo přijímat dotace z EU.
Administrativní problémy shledává EK v kontrole dodržování
předpisů o klasifikaci poražených kusů hovězího dobytka, v
přípravě na účast ve složitém trhu s cukrem, v aplikaci tržních
mechanismů a exportních refundací. Nelíbí se jí také zpoždění při schvalování vinařského zákona a nesoulad registru vinic s
předpisy EU.
Zemědělství se týká největší a mnohdy nejsložitější část evropské legislativy, celkem 40000 stránek; právě proto je
harmonizace a aplikace v této oblasti nejtěžší. Všechny kandidátské země zde mají problémy, mnohdy podstatně větší než Česká republika.
