Ceny brambor v obchodech dále porostou, svého vrcholu by měly dosáhnout ale až na jaře. Uvedl to předseda Ústředního bramborářského svazu František Novák s tím, že je to způsobeno především nižší sklizní. Dodal, že zatím ale nikdo nedokáže odhadnout, jak bude cena v jarních měsících vypadat.
Kvůli letošní horší úrodě se již ceny meziročně zvedly o polovinu na 11 korun za kilogram.
Kvůli vyšším cenám se podle Nováka zřejmě sníží domácí spotřeba brambor. Běžná roční tuzemská spotřeba konzumních brambor činí 780 000 tun, z letošní úrody ale nebude pokryta. Podle statistiky by na trhu mělo chybět nejméně 250 000 tun konzumních brambor. Cekem se letos včetně průmyslových brambor a sadby urodilo 737 000 tun brambor. Osevní plochy se proti loňsku zmenšily asi o 2000 hektarů. Kvůli vedrům a suchu se navíc výnosy propadly zhruba o pětinu. Farmářská cena se tak meziročně téměř zdvojnásobila a zemědělci nyní kilogram brambor v průměru prodávají za 5,80 korun. Podle vývoje v zahraničí, kde byla také neúroda, se proto počítá s navýšením až na osm korun.
Producenti jsou tak s vývojem spokojení. Produkce raných brambor, pěstovaných především na jižní Moravě a v Polabí, se meziročně snížila asi o 26 000 tun. Pokles padá především na vrub poklesu osetých ploch zhruba o 13 procent. Výnos ale mírně převýšil loňských 18,7 tuny. Farmáři, kteří zavlažovali, sklidili i 30 tun z hektaru, bez závlahy se ale
sklízela jen třetina.
U konzumu a škrobárenských brambor hraje prim kraj Vysočina. Osevní plochy se zde meziročně zmenšily jen o dvě až čtyři procenta. U konzumních brambor se očekává propad výnosu o 3,5 tuny na 21 tun z hektaru, u průmyslových odrůd dokonce o čtvrtinu na necelých 21 tun.
Podle Nováka je zřejmé, že škrobárny nenakoupí kontrahované množství. Dopad nižšího objemu brambor na výrobu škrobu částečně zmírní rekordní škrobnatost hlíz, která se pohybuje nad 20 procenty; jindy je až o čtyři procenta nižší. Díky vyšší škrobnatosti dostanou zemědělci za tunu zhruba o 400 korun více.