Česko na tom s využíváním alternativních zdrojů energie není v porovnání se sousedními zeměmi, zejména s Rakouskem a Německem, příliš dobře. Zatímco Německo vsadilo ne větrnou energetiku (celkový instalovaný výkon větrných elektráren v SRN byl ke konci loňského roku 12001 MW a letos přibyly další tisíce MW), v Rakousko je na špici ve využívání biomasy, především odpadního dřeva, k vytápění v kotelnách rodinných domků, farem, obcí i menších měst. V posledních letech však i v Rakousku rostou desítky větrných elektráren a energeticky ožívají i staré vodní mlýny, protože se několik firem zabývá renovací vodních kol a jejich využitím k výrobě elektrické energie.
Za zeměmi EU zaostáváme
Využívání alternativních energetických zdrojů je jedním z programů EU, které by měly směřovat ke zlepšení evropského životního prostředí snížením spalování fosilních paliv a uvolňování v nich vázaného fosilního kysličníku uhličitého. Také naše současná vláda má ve svém programu závazek kroků, které by vedly ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu se strategií EU. V současné době jsou projednávány nezbytné legislativní kroky, které by k faktické podpoře měly vést.
Naplnění evropských závazků a předsevzetí by měl podpořit Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Ten vychází z provedené inventury reálných možností jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie v našich podmínkách. Ze zpracovaného přehledu například vyplývá, že do roku 2010 si investice k využití reálného potenciálu využití biomasy k energetickým účelům vyžádají celkové investice ve výši 45 miliard Kč při cílové roční produkci 50 960 TJ energie roku 2010. Ani tím však podíl biomasy na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů nepřevýší 3 %, zatímco v současnosti se tento podíl v některých zemích pohybuje i nad hranicí 10 procent.
Venkov býval energeticky soběstačný
Stačí podívat se o necelé století zpět: venkovský prostor býval energeticky soběstačný. nikdo se nyní nechce vracet k orbě párem koní, k topení kachlovými kamny a vaření na plotně, vyhřívané polínky dřeva a ke svícení loučemi. To by se jistě nelíbilo ani těm nejzelenějším ekologickým aktivistům.
Za dokonalost však už nelze považovat to, že všechny energetické potřeby venkova jsou saturovány dodávkami energie zvenčí. Za dovezenou energii platí venkov - a to jak jednotlivý farmář či zemědělský podnik, tak každý obyvatel i obce jako celek - obrovské částky. Zisk, nelehko a sproblémy vytvořený ekonomickou aktivitou venkova a jeho obyvatel, se tak přesouvá do trezorů ropných šejků a bank zemí, jimž příroda nadělila energetické suroviny.
V našich poměrech jistého "odezdikezdismu" vedly naopak některé smělé obecní projekty plynofikace k ekonomickému zadlužení a krachu obecních rozpočtů. Podmínkou dotace totiž byl jistý odběr energetického média, obce za své i půjčené a přislíbené prostředky zakopaly do země kilometry potrubí v hodnotě milionů korun, kýžený odběr však nyní nejsou schopny zajistit a realizované stavby někdy zprovoznit.
Kdyby byly miliony, zakopané v podobě mrtvých rour v zemi, využity k realizaci projektů, využívajících místních obnovitelných energetických surovin, nemuselo k takové situaci dojít. O tom, že to jde, svědčí již několik úspěšně realizovaných projektů i v obcích nebo městech Česka.
Příklady potáhnou?
V ČR přitom již bylo realizováno několik projektů na využití biomasy. Vedle více než 25 - 30 tisíc rodinných domů, ve kterých jsou využívány kotle na polenové dřevo s tepelným výkonem do 50 kW, je dnes u nás v průmyslu a službách přes 80 zdrojů s výkonem nad 1 MW, využívajících biomasu. Dřevní odpady se spalují v dalších asi 30 kotelnách dřevozpracujícího průmyslu s max. tepelným výkonem 3 MW.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Pragaagro a fytoenergetika
Zemědělská výstava Pragaagro letos reaguje na tyto trendy. V rámci doprovodného programu proběhnou odborné semináře o fytoenergetice jako možnosti dalšího podnikání pro zemědělce (23. října) a o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie v obcích (24. října). Záštitu nad oběma semináři převzal senátor a starosta Bystřice nad Pernštejnem, ing. Josef Novotný, který byl iniciátorem projektu kotelen na biomasu v obci.
Semináře představí zemědělské veřejnosti současnou strukturu a perspektivy oboru fytoenergetiky z hlediska státních institucí i různých sdružení. Firmy, které v oboru podnikají, představí své technologie (bioplyn, energetický šťovík, dřevní štěpka a pelety, sláma...). semináře osloví zemědělce i obce nejen jako možné producenty a dodavatele energetické biomasy, ale také jako přímé provozovatele některého z fytoenergetických zařízení a dodavatele energie.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1 - 3) Několik příkladů biopaliv na bázi dřeva: klasická polínka, dřevní štěpka nebo pelety (granule) lisované z pilin. Foto Eva Kudrnová
(4) Dánští zemědělci topí v objektech svých farem kulatými balíky slámy v kotelnách, které mají podobu chatičky. V jejich „přízemí“ je spalovací prostor pro velký kulatý balík slámy, v „patře“ bojler a zásobník teplé vody. Foto Břetislav Koč
