Na ministra zemědělství Jaroslava Palase se dopisem obrátili zemědělci z bývalého okresu Plzeň – sever s prosbou o pomoc. Upozorňují, že na jejich okres dolehlo letošní nepříznivé počasí nejtíživěji. Žádají proto ministra, aby zvážil, jak rozdělí finanční zdroje resortu mezi zemědělce do konce roku a v prvních třech měsících příštího a přihlédl k tomu, kdo letos utrpěl největší ztráty.
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás s prosbou o radu, případně pomoc. Zemědělství v našem regionu se nachází v zoufalé, u řady podnikatelů (fyzických či právnických osob) či zaměstnavatelů až v bezvýchodné situaci. Toto podnikání není totiž jako každé jiné, tak jak nám to bylo některými politiky podsouváno.
Současná nepříznivá situace se začala vytvářet v loňských žních, kdy řadu podnikatelů v zemědělství postihly povodně, a všechny pak „mokré žně“, které způsobily obtížnou sklizeň s podstatně zvýšenými náklady a hlavně se podepsaly na výrazném snížení kvality komodit. Potravinářské obilí se díky těmto faktorům prodávalo jen velmi obtížně nebo vůbec a krmné obilí bylo prodejné jen za ceny pod výrobními náklady. Podzim dále měl tak nepříznivý průběh, že se nepodařilo kvalitně a hlavně včas založit novou úrodu. Náklady na obdělání hektaru půdy enormně vzrostly a docházelo tímto hospodařením „za každou cenu“ k devastaci půdy. Následoval velmi nepříznivý průběh zimy a hlavně předjaří, kdy velké kolísání teplot, holomrazy, nedostatek srážek v podobě sněhu, způsobily vážné poškození porostů či dokonce jejich vymrznutí. Nebyl problém vidět v našem regionu vymrzlé staré porosty vojtěšek, což je jev naprosto neobvyklý. Celý letošní rok se nese ve znamení extrémního sucha a pro tuto oblast i extrémně vysokých teplot doprovázených většinou silným povětřím, které způsobuje okamžité vysušení povrchu půdy a dokonce až větrnou erozi.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu Plzeň ve stanicích Kralovice a Manětín činily srážky za 1. pololetí letošního roku 130,3 mm, což je méně než 50 % dlouhodobého normálu. Obdobný deficit srážek je i v ostatních částech okresu Plzeň-sever (podle měření stanice v Krukanicích jen 97,2 mm srážek, což je pouze 48 % dlouhodobého průměru). Navíc tyto srážky spadly v přeháňkách pod 5 mm; nad 5 mm pršelo za toto období pouze třikrát.
O dopadu výše uvedených skutečností na celkovou výrobu obilovin a řepky v okrese svědčí dosažené hektarové výnosy, které podle předběžných údajů činí u obilovin 2,77 t a u řepky 1,28 t. Z toho je zřejmé, že okres Plzeň-sever byl nepřízní počasí postižen téměř nejvíce v rámci celé České republiky. Ze statistických čísel je patrné, že jestliže v ČR klesl proti roku 2002 výnos obilovin pouze o 13 – 15 %, a na našem okrese tento pokles je 40 %, muselo se jinde urodit mnohem více než je průměr. Dá se tedy s určitostí říci, že i když celkově dopadla úroda špatně, jsou obrovské rozdíly mezi oblastmi, kde alespoň trochu zapršelo a výnosy jsou přijatelné nebo dokonce rekordní, a oblastmi jako je ta naše, kde pamětníci jen stěží hledají rok, srovnatelný s rokem 2003.
To bude mít dopad do tržeb zemědělských podniků a financování výroby v dalším období. Vlivem sucha bude postižena i živočišná výroba z hlediska zajištění objemných krmiv pro skot, neboť podniky s živočišnou výrobou nedokázaly zajistit dostatek krmení, takže i v této oblasti budou vážné problémy. Představa, že řada subjektů by k řešení svých závažných ekonomických problémů (dost často nezaviněných) potřebovala „dvoje nadprůměrné žně“ v jednom roce a nikoliv to co se v letošním roce přihodilo, je děsivá.
Žádáme Vás, pane ministře, o důkladné zvážení toho, jak rozdělíte finanční zdroje resortu zemědělství (vč. schválených 2 miliard Kč) mezi zemědělce do konce roku a v prvních měsících roku následujícího. Máme za to, že valná část peněz, o kterých můžete rozhodnout, by měla směřovat k těm, kteří utrpěli v tomto roce největší ztráty.
Dále žádáme o diferencované prominutí nájmu z pozemků ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR počínaje 1. 10. 2003 těm postiženým oblastem, kde mizivé výnosy z pronajatých polí neumožnily získat vložené náklady zpět. Bude-li se stát, jako největší vlastník zemědělské půdy v ČR, chovat tak, že jej nezajímá, jak podnikají jeho nájemci, může se mu stát, že o pronájem jeho majetku nebude ze strany českých zemědělců zájem.
Specifickým problémem je hospodaření školních statků. Školní hospodářství dlouhodobou politikou, kdy dotace zemědělství jsou poskytovány až na malé výjimky jen zemědělským právnickým a fyzickým osobám, jsou diskriminovány. Přitom obsahem (mimo výuku žáků) odpovídá činnostem zemědělských podniků a taktéž veškeré dopady projevující se u těchto podniků se projevují i ve školních statcích. Školní statky dostávají dotace od zřizovatele pouze na praktickou výuku studentů, ale na zemědělskou činnost nikoliv. Přičemž jsou povinny podávat hlášení pro MZe a pro statistiku jako všichni zemědělci, zrovna tak na ně dopadají ceny vstupů a výstupů. Z těchto důvodů se domníváme, že i školní statky by měly být zahrnuty do okruhu podnikatelů v případě kompenzací dopadů nepříznivých klimatických podmínek.
Pane ministře, neočekávejte, že zemědělci na Plzeňsku budou ve velkém krachovat, neboť zkrachuje jen ta část, ke které byla příroda nejméně příznivá a nemají z minulosti (restituce, transformace, privatizace) dostatečný majetek, který by v čase této nepřízně prodali, aby zacelili díry ve svých finančních tocích. Je ale spravedlivé, aby v naší společnosti o výsledku podnikatele rozhodovalo počasí, jakožto vyšší moc, nebo jak by bylo správné, trh? Bude-li ministerstvo zemědělství postupovat podle měřítek ministerstva průmyslu a obchodu, jak to většina novinářské obce chápe, nebude tento resort zachovávat ty „tržně silné“, schopné si poradit s konkurencí v rámci Evropské unie po našem přistoupení, ale jen ty, kteří měli prostě štěstí. Podle našeho názoru musí být podnikatelské prostředí nastaveno tak, aby nedocházelo ke kolapsu těch podnikatelských subjektů, které dlouhodobě dosahují nadprůměrných výsledků, ale nejsou schopny překlenout bez pomoci důsledky již více než rok trvajících nepříznivých klimatických podmínek.
Vážený pane ministře,
představenstvo OAK Plzeň-sever Vás žádá o přijetí delegace zemědělců. Na této krátké schůzce bychom Vás rádi seznámili se současnou nepříznivou situací nás, kteří podnikáme v zemědělství v podmínkách okresu Plzeň-sever.
Věříme, že ve svém velmi náročném programu najdete prostor pro jednání s naší malou delegací.
S pozdravem
Ing. Jan Ptáček, CSc.
předseda OAK Plzeň-sever
na vědomí:
Ing. Václav Hlaváček, CSc.
prezident Agrární komory ČR
