Česká republika má značný skluz v přípravě na členství v Evropské unii v oblasti zemědělství, tvrdí zpravodaj České tiskové kanceláře na základě informací, které prosakují z Evropské komise. Ta po letním hodnocení přistupujících zemí připravuje na začátek listopadu důležitou monitorovací zprávu.
Podle zmíněného zpravodaje bude monitorovací zpráva zachycující stav příprav v České republice „bít na poplach zejména v oblasti veterinární legislativy. Pozastaví se také nad zpožďováním a kličkováním při výstavbě a akreditaci nové agrární platební agentury.“ Zpráva bude dokončena na přelomu září a října.
Otazníky nad veterinární oblastí
„Veterinární zákon vstoupil v platnost teprve prvního července a musí jej doprovázet více než deset prováděcích vyhlášek a dalších norem, které zatím nejsou na světě,“ píše ČTK a dodává: „Evropská komise (EK) poukazuje zejména na to, že stále ještě není upraveno zacházení se specifickým rizikovým materiálem při ochraně proti BSE (oddělování hovězího masa od páteře) a zajištěn zákaz zkrmování masokostních mouček. Pokud nebudou příslušné předpisy platit, nebude možné vozit živá zvířata mezi ČR a zbytkem EU a problematický by mohl být i obchod s masem.“
K této kritice EK je zapotřebí poznamenat, že masokostní moučky z kadáverů a specifického rizikového materiálu se u nás nesmějí používat do žádných krmiv od počátku července letošního roku. Je pravda, že k tomuto zákazu jsme přistoupili jako jedna z posledních kandidátských zemí spolu s Polskem. Prvního září vyšla ve sbírce zákonů vyhláška č. 284/2003 Sb. Ta s účinností od 1. listopadu letošního roku zakazuje dávat do krmiv pro všechna hospodářská zvířata ostatní masokostní moučky (kromě těch, které pocházejí z ryb a jiných mořských živočichů). Zakazuje tedy i moučky připravené z odpadů z jatek a z drůbežích porážek. Vzhledem k tomu, že unie žádá, aby tato její legislativa platila u nás nejpozději půl roku před naším vstupem do společenství, splnili jsme touto vyhláškou sice v nejzazším termínu, ale včas další její požadavek.
Zpravodaj ČTK také připomíná, že odborníci v EK kritizují, že stále nebyl dokončen a aplikován systém identifikace a registrace hospodářských zvířat. Žehrají na to, že Praha nepředložila důkazy o existenci programů naléhavých opatření pro případ zvířecích epidemií. Pochybují, že se povede dobudovat prověrkové veterinární pracoviště na ruzyňském letišti, což by znemožnilo letecký dovoz potravin živočišného původu ze zemí mimo EU.
„Tyto a další nedostatky mohou být dostatečným důvodem pro zavedení ochranných opatření, tedy určitých restrikcí pro české zboží a subjekty na jednotném vnitřním trhu,“ cituje ČTK odborný zdroj v Bruselu, který zároveň upozornil, že ochranná opatření bude EK členským státům navrhovat zhruba v únoru příštího roku. Na dohnání skluzů má tedy ČR nanejvýš čtyři až pět měsíců. Kritické body z listopadové zprávy budou členské země sledovat zvlášť pečlivě.
Kdo přežije a kdo ne
„Zatím není jasné, kolik českých podniků na zpracování živočišných surovin splní náročné hygienické předpisy unie, ani jak se EU postaví k případnému hromadnému zavírání jatek či masokombinátů českou veterinární správou,“ upozorňuje dále bruselský zpravodaj. Jak dodává, v Bruselu panuje dojem, že česká strana je připravena postupovat tvrdě - podle některých expertů až zbytečně tvrdě, protože část podniků by se dala zachránit. Zároveň existují pochybnosti, zda peníze z fondu Sapard vyčleněné právě na tento účel byly vždy vynaloženy účinně. „Je třeba pamatovat, že pokud byly prostředky ze Sapardu investovány do vylepšení podniku, aby splňoval standardy EU, a on jim pak nevyhoví, musejí být bezezbytku vráceny,“ vyložil ČTK expert komise na tuto oblast.
Nejasnosti kolem platební agentury
Jistý podiv vyvolalo podle zpravodaje ČTK v Evropské komisi rozhodnutí české strany postavit jen jednu platební zemědělskou agenturu, navíc na základě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). „Exekutiva EU se netají tím, že by byla dala přednost Agentuře Sapard, která je již v EU akreditována a jejíž osazenstvo má bohaté zkušenosti se správou evropských peněz. Podle českých zdrojů bude nová agentura budována zejména na zkušenostech ze Sapardu a jádro jejího vedení budou tvořit právě zaměstnanci této agentury. V čele stane ovšem dosavadní ředitel SZIF Jan Höck, bez ohledu na obvinění z podvodů, později odvolaná, která se objevila v českém tisku a v Bruselu neprošla bez povšimnutí,“ konstatuje zpravodaj a upozorňuje: „Hlavním nepřítelem je však i v tomto případě čas. Agrární platební agentura hodlá teprve na začátku příštího roku žádat v EU o akreditaci - přitom od ledna 2004 by zemědělci již měli mít možnost se na ni obracet se žádostmi o platby. Čím později bude schopna začít žádosti vyřizovat, tím méně jistoty budou farmáři mít, že své dotace dostanou včas.“
Oficiální stanovisko
Není k dispozici, a to hlavně z pochopitelného důvodu: V tomto okamžiku nemáme žádnou hodnotící zprávu v ruce. Na její přesné znění si musíme počkat až do počátku listopadu. Do té doby se také naše přípravy snad podstatně pohnou kupředu. Všechny pokroky ovšem zpráva, jejíž definitivní podobu budou experti komise tvořit na přelomu září a října, nemusí postřehnout. A jen malá poznámka: Některé ve zprávě avizované problémy nejsou nic nového. Veterináři na ně v minulosti již několikrát poukazovali.
Letní hodnocení
V plném létě vydala Evropská komise jakousi dílčí hodnotící zprávu. Ta vytýkala ČR zejména stále chybějící zákon o veřejných zakázkách, který musí nabýt účinnosti před naším vstupem do EU. Bez tohoto zákona bychom totiž nemohli čerpat prostředky ze strukturálních fondů ani z fondu soudržnosti. Zpráva však konstatovala však, že je již na světě vládní návrh tohoto zákona. Komise ve zprávě upozornila, že u operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství není jasně stanoven samostatný systém účtování a také způsob oddělení různých typů kontrol, tj. ověřovací manažerské a nezávislé kontroly. Doporučila také, kde to bude možné, maximálně zjednodušit všechny administrativní postupy. Zároveň připomněla, že je „naléhavě třeba zajistit nábor dalších pracovníků a jejich zaškolení.“ Přitom počet dalších potřebných pracovníků pro všechna ministerstva a ostatní orgány a instituce odhaduje zpráva na 2361. EK však bere v úvahu, že vzhledem k situaci ve veřejných rozpočtech bude pro nás těžké takový nárůst pracovníků zajistit. Navrhuje proto vnitřní personální přesuny uvnitř resortů. Brusel se také domnívá, že v programech je prostor pro zjednodušení toku projektů, které by se v některých případech měly podle dosavadních návrhů vyhodnocovat v několika úrovních, což může způsobit časové průtahy při schvalování. Doporučuje proto přinejmenším ke každému kroku připojit časový limit. Pokud jde o oblast rozvoje venkova a zemědělství, komise konstatuje, že bude využívat zkušenosti s programem Sapard. „V tomto ohledu je ČR mezi všemi přistupujícími zeměmi na prvním místě, pokud jde o podíl subvencí uvolněných z prostředků Sapard s určením pro konečné příjemce. Znamená to, že ČR má pro tuto oblast už vybudovaný řetězec projektů, který má předpoklady k efektivnímu fungování. Jde o dobrou výchozí pozici pro absorbování prostředků na financování po přistoupení ČR k EU,“ píše se v dílčí letní hodnotící zprávě. Ta ve svém závěru upozorňuje, že je třeba dělat všechny potřebné kroky, včetně dokončení programových manuálů a jasného stanovení linie podřízenosti platebních jednotek, tak, abychom prostředky ze strukturálních fondů a fondu kohezního mohli čerpat již od začátku příštího roku.
