08.09.2003 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Unie prověří schopnosti

Jsou naše podniky opravdu připravené na vstup do Evropské unie? Nejde jen o splnění všech hygienických a veterinárních požadavků, zajištění welfare zvířat, vyhovění nitrátové směrnici apod. Je třeba si klást i další otázky: Nakolik obstojí management podniku a jeho podnikatelský záměr? Jak se s novým podmínkami vyrovnají sami zaměstnanci?

Modelem pro nás může do určité míry být situace, která nastala v bývalé NDR, která se však do unie dostala skokem, prakticky bez jakýchkoli příprav a navíc s bohatým bratrem v zádech. Změna podmínek podle Mojmíra Severina z poradenské firmy AgroConsult Bohemia, s. r. o., která úzce spolupracuje s německým partnerem, některé zemědělské podniky „položila“. Obrovský vliv měl vzestup cen vstupů. I když u nás jsou již některé vstupy na úrovni EU, musíme podle Severina počítat s tím, že vzroste až o 60 procent cena práce. „Nebude vás nikdo nutit platit lidem více, ale ti schopní vám utečou prohlásil,“ na semináři, který jeho firma pořádala v průběhu českobudějovického agrosalonu. Severin také poukázal na nebezpečí skupování půdy a vyzvedl důležitost dobrých a stabilních nájemních smluv. Problémem je také nedostatek kapitálu. Specifikou zemědělských podniků je podle Severina skutečnost, že „umírají pomalu“. I podniky ve špatné situaci přežívají několik let a jejich existenci prodlužuje laskavost dodavatelů a bank i dotační systém. Podle Franka Schädlicha z německé poradenské firmy Agroteam je podmínkou dobré připravenosti zemědělských subjektů na nové prostředí zejména kvalitní management, vyřešené majetkové vztahy, jasná struktura výroby, vysoká produktivita práce a schopnost čerpat prostředky z EU. Forma podniku, tedy zda jde o společnost akciovou, s ručením omezeným, zemědělské družstvo či soukromou farmu, úspěšnost nepředurčuje. Největší problémy, s nimiž se poradci v praxi setkávají, je nedostatečná odbornost, špatný management, přezaměstnanost, chybějící kontrola a skutečnost, že zemědělský podnik dělá spoustu věcí, aniž často tuší, zda jsou pro něj přínosem nebo ztrátou, a jedna oblast výroby pak dotuje druhou. A jak by měl podle Schädlicha vypadat úspěšný podnik? Jako příklad uvedl zemědělský subjekt, kde v rostlinné výrobě pracuje na 2500 ha deset lidí včetně pracovníků z dílen, pět osob pečuje o 300 dojnic a dva zaměstnanci mají na starosti odchov telat. V managementu je pět lidí, a to jeden manažer - jednatel a po jednom pracovníkovi odpovědném za rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu, půdu plus dotace a k tomu jeden účetní. Místo ekonoma může zastat externí poradce, přičemž na poradenství (právní, daňové a zemědělské) by měl podle něj podnik dávat ročně dvě až tři procenta ze svého obratu. „Ať se každý manažer zamyslí sám nad sebou, jak vede podnik, zda se snaží získávat a využívat informace,“ vybídl poradce.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down