Za rok už budeme v unii

Za necelý rok, přesně za pouhých osm měsíců vstoupíme do Evropské unie. Zaběhnutý mechanismus našeho zemědělství se změní. S jakými podporami budou moci naši zemědělci za změněných podmínek počítat, kam se budou obracet s žádostí o radu, jak budeme řešit přebytky na trhu. Na tyto a podobné otázky nám odpovídal Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva zemědělství.

Čtyři zdroje podpory
„Přesnou sumu prostředků, s nímž bude moci zemědělství v příštím roce počítat, zatím neznáme, protože ještě není schválený rozpočet na rok 2004,“ konstatoval Roldán. Co však již nyní podle něj s jistotou víme, je skutečnost, že finanční zdroje pro resort zemědělství budou mít čtyři základní formy, a to:
 Zdroje EU určené v Kodani na přímé platby v režimu přechodného období let 2004 až 2013 (počínaje 25 procenty sazeb přímých plateb v r. 2004), které vyplatíme formou zjednodušeného systému administrace podpor.
 Národní zdroje pro dorovnání přímých plateb. Kolik to bude, se zatím stále neví. Podle Roldána „je předčasné spekulovat o procentech na dorovnání z národního rozpočtu, protože ten se stále ještě tvoří a o celkovém zvýšení zdrojů pro kapitolu MZe se stále intenzivně jedná.“
 Finanční prostředky v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a Operačního programu (OP). Pro roky 2004 až 2006 to bude u HRDP 14,5 mld. Kč z EU plus 3,6 mld. Kč jako spolufinancování z národních zdrojů a pro OP asi šest miliard korun z EU.
 Peníze na tzv. národní podpory (state aid). Na seznamu národních podpor (dotačních titulů) se podle Roldána v současné době pracuje.
Jaké budou dotační tituly?
A jak budou příští rok dotace vypadat, na co budou moci zemědělci žádat o dotace? Vzhledem k tomu, že zatím není schválený rozpočet na rok 2004 ani přesné znění dotačních titulů, není možné podle Roldána tuto otázku dnes zodpovědět. Jak ujistil, MZe termíny pro podávání žádostí zveřejní včas (a my dodáváme, že termíny a všechny potřebné náležitosti naleznete samozřejmě v našem týdeníku). „V principu se dotace nezmění, ale bude menší počet dotačních titulů,“ konstatoval Roldán.
Kam pro radu
MZe a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) připravují potřebné informační materiály a proběhnou také semináře zaměřené na otázky možných podpor pro zemědělce. V nich se také zájemci přesně dozvědí, jaké doklady budou potřebovat a na jakých formulářích budou své žádosti podávat. „Regionální pracoviště Agrární platební agentury budou přijímat žádosti v rámci OP a vybraných opatření HRDP na úrovni NUTS II. Zemědělské agentury MZe budou přebírat žádosti na přímé platby a další opatření HRDP. Žádosti na zbývající opatření bude přijímat centrála SZIF. Potřebné formuláře i radu najdou zájemci na regionálních pracovištích. Nadále bude také fungovat stávající poradenský systém MZe, který, jak Roldán uvedl, se bude „podle potřeby aktualizovat“.
Budou dotace vyvážené?
„Při uplatnění systému zjednodušených přímých plateb může dojít k určitým diskriminačním dopadům mezi intenzivními nížinami, oblastmi LFA a oblastmi tzv,. přechodnými, tj. takovými, které mají charakter LFA, ale nejsou jako LFA deklarovány. Proto MZe nyní analyzuje potřeby dorovnání z národních komplementárních plateb (top-up) podle jednotlivých komodit a oblastí tak, aby se zmíněné možné dopady odstranily,“ přiblížil problém Roldán.
Jak jsme daleko
„V září se uzavřou jednání o národním rozvojovém plánu a pak na základě technických konzultací i jednotlivé operační programy. Vládou schválenou verzi HRDP obdržela Evropská komise (EK) 24. července. Po formální stránce s ní vyjádřila souhlas a v nejbližších měsících začnou neoficiální jednání, jejichž výsledkem bude předběžný souhlas. Programový dokument HRDP se bude schvalovat jako celek,“ vysvětlil Roldan s tím, že pokud Brusel potřebné dokumenty schválí a uzná, že ČR je připravena, je možné očekávat, že zemědělci by mohli podávat projekty hned od počátku příštího roku. „Pokud jde o HRDP, jsou platby z jeho zdrojů nárokového charakteru, tj. splní-li zemědělec podmínky uvedené v jednotlivých opatřeních, má nárok na finanční podporu. Nemusí tedy předkládat projekty ke schválení,“ ujistil Roldán s tím, že přesný termín přijímání žádostí stanoví Agrární platební agentura (APA).
Bude platební agentura včas?
„V současné době probíhají přípravy na akreditaci platební agentury,“ uvedl Roldán a dodal, že „se jedná zejména o dokončení administrativních postupů, včetně software, ustavení regionálních struktur a specifikování delegovaných činností. Administrativní postupy se zároveň upravují na nové podmínky dané reformou SZP a Aktem o podmínkách přistoupení.“ Podle Roldána by financování SZP v ČR měla zajišťovat jen jedna platební agentura. Jejího ředitele bude jmenovat a odvolávat vláda ČR a v současné době se ještě neví, kdo jím bude.
Roldán také upozornil, že v současné době se pro podmínky tzv. zjednodušeného systému přímých podpor upravuje i kontrolní systém IACS.
Zásahy do trhu
V rámci SZP existuje jednotný postup pro celou unii. Všechna schválená opatření financuje Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF). Národní podpora se neposkytuje. Rozsah subvencovaných vývozů omezují závazky v rámci WTO. Systém subvencí je v EU provázán na světové ceny a zároveň i na tržní ceny členských zemí. Příslušné sazby podpor u jednotlivých komodit stanovuje EK ve svých nařízeních podle toho, jak se mění situace na trhu. Pokud ČR splní podmínky pro danou komoditu, bude moci využívat všechna platná tržní opatření v rámci SZP. Kromě subvencovaného vývozu jde třeba i o podporu soukromého skladování, intervenční nákup atd. Jednotlivá opatření definují společné organizace trhu. Tato opatření bude administrovat SZIF.
Co s nadměrnými dovozy?
Jak Roldán upozornil, ČR bude součástí jednotného trhu EU, proto nebude moci zavádět jakákoliv jednostranná opatření, která by byla v rozporu s legislativou unie. V rámci jednotného trhu neexistují žádné exportní podpory ani celní ochrana. Vývozní subvence se poskytují jen pro vývoz do třetích zemí. Také cla slouží jen pro importy ze zemí mimo EU. Pokud by naše zemědělce a potravináře ohrožovaly dovozy z jiných členských států unie, budeme moci tuto skutečnost projednat v odpovídajícím řídícím výboru a požádat EK o zavedení určitých ochranných opatření. Tyto velmi důležité klauzule, týkající se jak dnešních členských států unie, tak i těch, které se její součástí stanou spolu s námi, jsou v Přístupové smlouvě ČR s EU. Pokud jde o dovozy ze třetích zemí, budou i pro nás platit cla EU, která jsou většinou vyšší než ta, která náš trh chrání dnes.