O tom, že Česká republika nemusí v agrární oblasti stihnout přípravy na členství v EU, varuje zpravodaj tiskové agentury z Bruselu. To by mohlo mít neblahé důsledky jak pro farmáře, tak pro spotřebitele. Předesílá, že monitorovací zpráva, kterou Evropská komise zveřejní 5. listopadu, bude bít na poplach zejména v oblasti veterinární legislativy. Pozastaví se také nad zpožďováním a kličkováním při výstavbě a akreditaci nové agrární platební agentury. Zpráva bude dokončena na přelomu září a října.
Veterinární zákon vstoupil v platnost teprve od 1. července a musí být rozveden desítkami vyhlášek a dalších norem, které zatím nejsou na světě, poukazuje Brusel. EK má Česku vytknout, že stále ještě není upraveno zacházení se specifickým rizikovým materiálem při ochraně proti BSE (oddělování hovězího masa od páteře) a zajištěn zákaz zkrmování masokostních mouček. Pokud nebudou příslušné předpisy platit, nebude možné vozit živá zvířata mezi Českem a zbytkem EU a problematický by mohl být i obchod s masem.
EK také kritizuje, že stále nebyl dokončen a aplikován systém identifikace a registrace hospodářských zvířat a stále čekají na to, že Praha předloží důkazy o existenci programů naléhavých opatření pro případ zvířecích epidemií. Odborníci v Bruselu pochybují, že se povede dobudovat prověrkové veterinární pracoviště na ruzyňském letišti, což by znemožnilo letecký dovoz potravin živočišného původu ze zemí mimo EU.
Tyto a další nedostatky mohou být podle citovaného bruselského zdroje dostatečným důvodem pro zavedení ochranných opatření, tedy určitých restrikcí pro české zboží a subjekty na jednotném vnitřním trhu. Ochranná opatření bude EK členským státům navrhovat zhruba v únoru příštího roku. Na dohnání skluzů má tedy ČR nanejvýš čtyři až pět měsíců. Kritické body z listopadové zprávy budou členské země sledovat zvlášť pečlivě.
Zatím není jasné, kolik českých podniků na zpracování živočišných surovin splní náročné hygienické předpisy unie, ani jak se EU postaví k případnému hromadnému zavírání jatek či masokombinátů českou inspekcí. V Bruselu panuje dojem, že česká strana je připravena postupovat tvrdě - podle některých expertů až zbytečně tvrdě, protože část podniků by se dala zachránit. Zároveň existují pochybnosti, zda peníze z fondu Sapard vyčleněné právě na tento účel byly vždy vynaloženy účinně. "Je třeba pamatovat, že pokud byly prostředky ze Sapardu investovány do vylepšení podniku, aby splňoval standardy EU, a on jim pak nevyhoví, musejí být beze zbytku vráceny," řekl bruselskému zpravodaji tiskové agentury expert na tuto oblast.
Jistý podiv vyvolalo v Evropské komisi rozhodnutí české strany postavit jen jednu platební zemědělskou agenturu, navíc na základě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Exekutiva EU se netají tím, že by byla dala přednost Agentuře Sapard, která je již v EU akreditována a jejíž osazenstvo má zkušenosti se správou evropských peněz. "Není to jediný případ ve vstupujících zemích, kde stávající státní agentury dostanou přednost, protože jsou politicky silnější. Agentura Sapard je považována za vetřelce," popisuje své dojmy nejmenovaný zemědělský odborník EU. "Chytré to však není, spíše to svědčí o konzervativním přístupu."
Podle českých zdrojů, podotýká ČTK, bude nová agentura budována zejména na zkušenostech ze Sapardu a jádro jejího vedení budou tvořit právě zaměstnanci této agentury. V čele stane ovšem dosavadní ředitel SZIF Jan Höck, bez ohledu na obvinění z podvodů, později odvolaná, která se objevila v českém tisku a v Bruselu neprošla bez povšimnutí. "Nemusí to nic znamenat, ale není to povzbudivé," uvedl odborný zdroj.
Hlavním nepřítelem je však i v tomto případě čas. Agrární platební agentura hodlá teprve na začátku příštího roku žádat v EU o akreditaci - přitom od ledna 2004 by se zemědělci již měli mít možnost na ni obracet se žádostmi o platby. Čím později bude schopna začít žádosti vyřizovat, tím méně jistoty budou farmáři mít, že své dotace dostanou včas.
