Sláma není jen podestýlka, aneb netradiční dožínky

Festivaly jsou různé - filmové, divadelní, pivní... U nás ojedinělý je festival ve znamení slámy. Na hlavním silničním tahu mezi Jičínem a Turnovem lákaly k návštěvě akce projíždějící motoristy netradiční poutače - různě vyšňořené balíky slámy s transparenty, zvoucími do obce Radvánovice. O tom, že sláma nemusí sloužit jen jako podestýlka pro chovy hospodářských zvířat nebo "dekorace" krajiny v podobě stohů, přesvědčily letošní slavnosti slámy Slamák 2003, které se uskutečnily u Radvánovic v Českém ráji po loňské premiéře již podruhé.

Pořadatelé z občanského sdružení Alternativa 3000 netají, že inspiraci pro tuto akci si před časem přivezli od severních sousedů, kde se zúčastnili akce Strohfest. Nápad přetavili do našich podmínek s cílem navázat na dřívější tradici dožínek. Ty se však většinou konávaly až v září. To však již není příliš atraktivní termín z hlediska možnosti nabídnout především návštěvníkům Českého ráje netradiční zajímavost v době dovolených a v čase vrcholné turistické sezóny. Na pokoseném pozemku u Radvánovic bylo živo v první polovině srpna více než dva týdny a program vrcholil vždy během každého ze tří víkendů.

Duší slavností slámy, ale i motorem dalších aktivit sdružení Alternativa 3000 je inženýr Tomáš Tomsa. Areálem se pohyboval - jak jinak v parném počasí a v duchu s tématem slavností - ve slaměném klobouku a pod slaměným přístřeškem mi poskytl několik dalších informací.
"Nápad u veřejnosti při loňské premiéře zabral, přišlo kolem 10 tisíc návštěvníků. Největším lákadlem byly stejně jako letos sochy a stavby ze slámy, chtěli jsme však příležitosti využít k širšímu seznámení lidí z měst se zajímavostmi venkova. Na ploše tak našla uplatnění expozice staré zemědělské techniky i drobného nářadí pro hospodaření, vše doplnily ukázky práce řemeslníků s přírodním materiálem a stánkový prodej těchto výrobků. Reakce návštěvníků byly vesměs příznivé a proto jsme se rozhodli pořádat akci každoročně."

Řečí oficiálního dokumentu jsou slavnosti slámy kulturně společenskou akcí nadregionálního významu s přeshraničním dopadem, navazují originálním způsobem na tradice dožínkových oslav a jsou jedním z hlavních produktů aktivního cestovního ruchu postaveného na principech ekoagroturistiky v Českém ráji. Spolupořadateli akce jsou Sdružení obcí a právnických osob Český ráj, Muzeum Českého ráje Turnov, Turnovské kulturní středisko, Rytíři turnovského meče, Střední uměleckoprůmyslová škola Turnov i Holarova výtvarná škola Praha, Obchodní akademie a hotelová škola Turnov i Správa CHKO Český ráj.

O tom, že akci "vzali za svou" i místní obyvatelé, svědčí ochota, s níž zapůjčili ukázky starého zemědělského nářadí a hospodářských strojů. nechyběly pluhy, plečky, brány, povozy, fukary na obilí, dřevěná obilní mlátička, lisy na slámu... Snad nejzajímavějším exponátem byla nenápadná ruční odstředivka na mléko, v původním transportním obalu, snad období těsně před kolektivizací zemědělství v padesátých letech. Co asi bylo příčinou, že zůstala ukryta, nevybalená, někde ve stodole či na půdě? Porovnání se současnou technikou pak nabízela expozice malotraktorů a komunální techniky v barvách firmy John Deere.

Areálu slavností dominoval slaměný hrad s cimbuřím, nádvořími i tajemnými chodbami, to vše z různých kulatých i hranatých balíků slámy. Nad jeho věžemi vlály oficiální prapory Libereckého regionu. Pořadatelé spotřebovali celkem 500 různých balíků slámy, ty největší kulaté měly průměr 1,8 metru a hranaté rozměry 1,2 x 1,2 x 2,4 metru. Místní zemědělci jim je ochotně přivezli a svými manipulátory je pomohli také do podoby hradu i dalších staveb instalovat. Výtvarníci využili netradičního materiálu ke tvorbě slaměných soch. Na ploše byl větrný mlýn, komín s čapím hnízdem, slon, slaměný traktor, vzpěrač s obří činkou ze dvou kulatých balíků, chobotnice i maxipavouk.
Nejmladší návštěvníci měli k dispozici bludiště mezi balíky slámy, lanovku, která měla konečnou v hromadě slámy, slamou pokrytou šikmou plochu s nájezdem, protože i na slámě se dobře jezdí na jednoduchých saních!

Za zmínku stojí i prolézačky či houpačka, vytvořené z netradičního materiálu - z oloupané akátové kulatiny. Kdo zná akát ví, že rovný kus akátové klády snad ještě nenarostl, ale všechny uvedené drobné konstrukce využívají právě různě zakřivených kmenů a větví a vznikají tak naprosté originály. Výroba těchto atrakcí, ale i přístřešků či rámů pro poutače či orientační tabule, je jednou z aktivit, které sdružení Alternativa 3000 hodlá v blízké budoucnosti provozovat právě v areálu přírodního parku u Radvánovic.

Slavnosti slámy proběhly letos na části desetihektarového pozemku, který sdružení Alternativa 3000 zakoupila za humny Radvánovic, které jsou součástí obce Karlovice. Z areálu je pohled masiv Hrubé Skály se zámkem i pískovcovými věžemi stejnojmenného skalního města. K pozemku patří i objekty staršího statku. Záměry nadšenců z Alternativy 3000 však nezačínají a nekončí s pořádáním jednorázové akce. Naopak. Podařilo se jim projednat změnu územního plánu tak, aby na koupeném pozemku mohl vzniknout přírodní park s trvalým zázemím a nabídkou pro agroturistiku, služby, rybaření. Součástí pozemku je i les, romantická rokle a potok. Zastupitelé našli pro záměr pochopení poté, kdy je nadšenci z Alternativy 3000 naložili do aut a zavezli na podobné areály a slavnosti v Německu. Nyní už nic nebrání tomu, aby areál takto ožil během dalších tří let. Inženýr Tomsa si pochvaluje i pochopení a spolupráce s Radimem Zikou, který je členem rady Libereckého kraje pověřeným vedením resortu životního prostředí a zemědělství a také s Agrárními komorami ze Semil a Liberce. Také letos se počet návštěvníků Slamáku 2003 počítal na tisíce.
Břetislav Koč