Vysočina měla lepší výnosy

Až o tři týdny dříve končí letos žně na Vysočině. Průměrný hektarový výnos se proti loňsku zvýšil o 0,3 tuny na 4,2 tuny a převýšil republikový průměr. Uvedl to ředitel žďárské agrární komory Stanislav Kodys.

Zemědělci letos podel něj ušetřili na sušení obilí, ale vyschlá půda jde nyní těžko orat, což se zase prodraží.
Vleklé sucho na Vysočině nejvíc poznamenalo Třebíčsko. Výnosy v tomto okrese činily jen 3,7 tuny z hektaru. Naopak rolníci na Jihlavsku v průměru sklidili 4,7 tuny. Na Havlíčkobrodsku a Žďársku činí hektarový výnos 4,4 tuny, na Pelhřimovsku se urodilo o 0,3 tuny méně.
Dobrá sklizeň ve většině okresů kraje tlumí propad v produkci řepky, kde meziročně nižší výnos o 0,7 tuny pro farmy představuje výpadek tržeb z hektaru kolem 5000 korun, uvedl Kodys. Nižší příjmy se kvůli suchu čekají i u brambor.
V nejbližší době se sice počítá s růstem cen obilovin, u tuny
potravinářského obilí proti jaru až o 900 korun, ale na Vysočině se pěstuje hodně krmného obilí a tam je cena nižší. Nejnižší výnos, kolem 3,5 tuny, měly letos v kraji ozimé ječmeny. Naopak dobrá byla sklizeň žita i ovsa. O 0,8 tuny na 4,2 tuny z hektaru se proti loňsku zvedl výnos jarního ječmene, který zaujímá 40 procent ploch obilovin v kraji. Zhruba na třetině ploch se pěstuje pšenice. Její výnos letos činil 4,4 tuny, obdobně jako loni.