Co si počít se slepicemi

Kam s nimi - klasický Nerudův problém jen v trochu pozměněné formě se čím dál tím ostřeji rýsuje před našimi producenty vajec. A nejde o věc zanedbatelnou, ale o několik milionů vyřazených nosnic ročně. Zatím se zabíjejí na porážkách a končí v různých výrobcích. Je možné, že se to změní.

K vyřazeným nosnicím konzumních vajec je nutné připočíst i další, které snášely vejce násadová, ročně jde celkem o více než deset milionů slepic. Ty podle Františka Nováka, předsedy Českomoravské drůbežářské unie, končily v řadě porážek, třeba v Přerově, Ostravě-Martinově, Brně-Modřicích, Černožicích, Nymburce, Mirovicích a jinde: „V současné době je částečně ochotná slepice brát pouze porážka v Mirovicích, a to je přirozeně nedostatečné. Pro porážky se staly nosnice nelukrativní, protože jejich přísun není rovnoměrný, masné typy nosnic jsou pro linky specializované na kuřata mnohdy těžké a o získanou surovinu není zájem pro dostatek levnějšího masa z dovozu i z domácí produkce,“ vypočítával Novák pravděpodobné důvody vznikajícího problému. Nosnice z užitkových chovů pro konzumní vejce se vyřazují zejména v lednu a v únoru a také v červnu a v červenci. Dodávky slepic z rozmnožovacích chovů jsou podle něj v podstatě rovnoměrné. Podobně vidí důvody malé atraktivnosti slepic pro porážky i ředitel Sdružení drůbežářských podniků František Mates: „Je to otázka uplatnění na trhu, slabého zájmu zákazníků o slepičí maso a široké nabídky jiných druhů mas a surovin.“ Vzhledem k menšímu opeření je také přeprava slepic v zimě náročnější z důvodu dodržování welfare.“ Ceny, které drůbežárny za slepice platí, dosáhly podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu v červnu v průměru 2,82 Kč/kg živé hmotnosti, v květnu to bylo asi o 1,26 Kč/kg méně. „Nosné lehké slepice se v současné době vykupují za cenu od 30 do 50 haléřů za kilogram těžké slepice z rozmnožovacích chovů asi za 2,50 Kč/kg,“ doplnil Novák, který se obává, že celý problém by mohlo zhoršit případné zavírání porážek, které nesplní hygienické standardy Evropské unie. Za likvidaci kilogramu uhynulých nosnic platí chovatelé veterinárním asanačním ústavům (VAÚ) osm až deset korun. Pokud by měli platit za poražení a následnou likvidaci vynesených slepic, představovalo by to celkem asi 12 až 14 korun za kilogram.
Jiné možnosti
Podle Nováka došla situace tak daleko, že v poslední době velkochovy nosnic začaly vyřazené slepice rozprodávat. „To však není řešení v masovém měřítku a principiální, a to jak z důvodů veterinárních, tak i nekontrolovatelného dalšího narušování pracně docílené rovnováhy nabídky a poptávky vajec v ČR,“ vysvětlil a vyjádřil obavu, že by tento postup mohl přinést problémy při kontrolách inspektorů Evropské unie. Z pohledu drobných samozásobitelů je samozřejmě nákup „vynesené“ slepice výhodný. Po přepeření může pokračovat v další snážce, která sice není tak vydatná jako první, ale zato snesená vejce jsou větší. Její pořízení je ve srovnání se zakoupením několikatýdenní kuřičky, na jejíž první malá vajíčka si musí ještě nějaký čas počkat, daleko výhodnější.
Pro velkoproducenty konzumních vajec však druhý snášecí cyklus výhodný není. Jak Novák uvedl, je snáška nižší o osm až deset procent, vejce mají vyšší hmotnost a podíl nestandardních narůstá. Horší je i rentabilita.
Otázkou je, zda existují jiné možnosti, jak zabít slepice mimo porážky, nejlépe přímo v chovech. Slovy svého tiskového mluvčího Josefa Dubna Státní veterinární správa upozorňuje, že „vynesené slepice není možné v žádném případě likvidovat ve VAÚ tak, že by se do něj dovezly živé. Buď se musí normálně porazit a poté zpracovat, a to do výrobků pro lidskou výživu, nebo do krmiv pro masožravce, anebo se mohou humánně utratit a pak zpracovat na masokostní moučku. Jako krmení pro masožravce lze v souladu s platnými předpisy používat maso z vyřazených nosnic i v čerstvém stavu.“ Modelem humánního utrácení mohou být metody, které se používají například tehdy, kdy se v chovech objeví nebezpečná nákaza. Jde třeba o použití oxidu uhličitého.
Jak to řeší jinde
A co dělají s vyřazenými nosnicemi v Evropské unii? Podle Matese je v zemích unie situace různá. „Některé státy unie prodávají slepičí maso a výrobky z něj na domácím trhu, některé slepice vyvážejí například do Afriky a někde se používají jen na výrobu krmiva pro domácí zvířata,“ vysvětil Mates a dodal že například v Německu odebírají porážky od velkých chovatelů slepice zadarmo, malí chovatelé musí porážkám za své slepice platit. Také v USA chovatelé za likvidaci nosnic platí.
Žádost o pomoc
Českomoravská drůbežářská unie se obrátila na ministra zemědělství Jaroslava Palase s prosbou o urychlené projednání tohoto problému se zúčastněnými stranami, tedy zástupci chovatelů a porážek, Státní veterinární správy i ministerstva zemědělství. „S podporou státu do chovu nosnic se neuvažuje. V případě, že by problém s využitím vynesených slepic v budoucnu nastal, bude se řešit na základě respektování platných směrnic EU,“ odpověděl na dotaz týdeníku Zemědělec Pavel Kovář, ředitel odboru komunikace MZe a dodal: „Porážení nebo zabíjení přímo v zemědělském podniku se neprovádí a ani se o něm neuvažuje.“ Problém tu však již je a důrazně klepe na dveře. Právě proto žádají producenti vajec ministra, aby do jednání se zainteresovanými stranami zasáhl.