Také chmelařům počasí nepřeje

Sklizeň „zeleného zlata“ již pomalu začíná, ale ani v letošním roce nebudou mít chmelaři na růžích ustláno. V minulém roce je potrápily povodně, silná koruna a vysoké teploty, letos se k posledním dvou evergreenům přidaly i kroupy a sucho. Koncem července vichřice strhly 22 hektarů chmelnic, dalších 250 hektarů poničilo krupobití. „Tropická vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období pro růst chmele způsobí pokles výnosů o 15 až 20 procent z loňských 1,08 tuny chmele z hektaru. Představuje to propad tržeb o 120 až 140 milionů korun,“ uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Celkové plochy osázené chmelem letos poklesly v ČR asi o 200 hektarů na 5968 hektarů, celosvětově pak o 2,6 procenta na 53 809 hektarů. Na letošní rok dohodli pěstitelé s obchodníky odbyt na 6200 tun usušeného chmele, což zaručuje prodej celé úrody. Většina nakoupeného přitom opustí republiku, na vývoz jde totiž 80 až 85 procent celkové produkce. „Dosud největší odběratel, kterým je Japonsko, bohužel snížil podíl chmele v pivu. Naštěstí více než v minulosti jej začaly nakupovat tuzemské pivovary,“ uvedl již dříve předseda svazu Bohumil Pázler.
Loňské tržby chmelařů vlivem silné koruny klesly o zhruba 150 milionů korun na 800 až 900 milionů korun a s ministerstvem zemědělství se navíc zatím nedohodli na kompenzaci.
Pázler soudí, že ekonomický dopad bude velmi tvrdý. Několik pěstitelů už zkrachovalo, ostatní jsou na hraně. Aby mohli nakoupit postřiky a investovat do údržby techniky, museli se zadlužit. Výkupní ceny v průměru mezi 125 000 až 130 000 korunami za tunu suchého chmele navíc neumožňují další reprodukci, letos by podle Pázlera vzhledem k poklesu ploch i výnosů byla přijatelná cena 135 000 korun.
Vláda již schválila návrh novely zákona o ochraně chmele, jehož cílem je připravit právní úpravu v této oblasti pro období po vstupu České republiky do Evropské unie. Podle ministerstva zemědělství se novela snaží vypořádat s tím, že po začlenění do unie budou v tuzemsku přímo platit evropská nařízení regulující trh s chmelem. Návrh tedy upravuje jen to, co evropské právo nereguluje, tedy například evidenci chmelnic a vymezení chmelařských oblastí a poloh. Zabývá se také správním řízením, kompetencemi jednotlivých orgánů a sankcemi.