Podpora půjde hlavně o čističky

Pro období 2004 až 2006 může ČR podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka. dostat z Fondu soudržnosti 418 milionů eur a ze strukturálních fondů 83 milionů eur pro oblast životního prostředí. Celkem tedy zhruba 15 miliard korun.
Na financování z Fondu soudržnosti budou mít naději projekty, které splní tyto cíle ekologické politiky EU:

 uchování, ochrana a zlepšení kvality životního prostředí,
 ochrana zdraví obyvatelstva,
 šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů.
V ochraně životního prostředí, jak ji pojímá Evropská unie, vyhoví požadavků Fondu soudržnosti projekty, které vycházejí z těchto principů: prevence, řešení škod u zdrojů a princip „platí znečišťovatel“. Z toho podle ministra plyne, že pro podporu z Fondu soudržnosti jsou vhodné následující oblasti:
 zajištění množství a jakosti vod (pitné vody i vod odpadních),
 nakládání s odpady,
 kvalita ovzduší,
 odstraňování starých ekologických zátěží.
Dominantní budou podle Ambrozka projekty na čištění odpadních vod. Ministr počítá, že do roku 2010 budeme muset v této oblasti vynaložit zhruba 60 miliard korun. V roce 2010 totiž skončí přechodné období, po které nám unie toleruje, že na čistírny odpadních vod nejsou napojeny všechny obce s počtem obyvatel nad 2000. „V této oblasti chceme jít i nadále cestou skupinových projektů, které předloží sdružení měst a obcí v určitém povodí nebo jeho části,“ uvedl ministr. Jeho resort by tak navázal na strategii, kterou použil při čerpání peněz z předvstupního fondu Ispa. Tento předchůdce Fondu soudržnosti byl zaměřen také hlavně na stavby týkající se dopravní a ekologické infrastruktury. Přestože limit nákladů na projekt byl v případě Ispy nižší – pouze pět milionů eur – neobešlo se hledání vhodných tak rozsáhlých projektů bez problémů. Prostřednictvím Ispy přispěl Brusel uplynulých letech na devět velkých vodních nebo kanalizačních projektů. Celkem na ně dal 4,7 miliardy korun. Příkladem bylo rozšíření kanalizace v Brně, Ostravě a Olomouci. Peníze na čistírny odpadních vod a kanalizaci dostaly také obce sdružené v projektech Čistá Bečva a Ochrana vod v povodí řeky Dyje.
Dalším zdrojem peněz z unie určených pro zlepšování životního prostředí budou strukturální fondy. Pro financování životního prostředí je určen Evropský fond regionálního rozvoje ERGF. Výše podpory se pohybuje v závislosti na typu projektu od 15 do 75 procent celkových přípustných nákladů. Hlavním programovým dokumentem pro oblast životního prostředí je u tohoto fondu operační program Infrastruktura, který zahrnuje dopravu a životní prostředí. Program má čtyři priority, a to:
1. modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu,
2. snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí,
3. zlepšování environmentální infrastruktury,
4. technická pomoc.
Životního prostředí se týká priorita č. 3, na niž je určeno asi 80,8 milionu eur a v jejímž rámci se budou podporovat čtyři opatření:
3.1 obnova environmentálních funkcí území (zlepšování retenční schopnosti krajiny a revitalizace vodních toků se zřetelem na ochranu biodiverzity),
3.2 ochrana vod (výstavba a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod, budování zařízení na zpracování kalů z čistíren odpadních vod),
3.3 ochrana ovzduší a klimatu (zavádění šetrných technologií při spalování, snižování emisí těkavých organických látek),
3.4 nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů, rekultivace a asanace).
I zde vidí ministr jako prvořadou čistotu vod. Peníze ze strukturálních fondů půjdou na menší projekty regionálního významu. V příhraničních oblastech bude možné projekty životného porstředí podporovat prostřednictvím Interregu, který je financování přes ERDF. Ministerstvo životního prostředí se, jak Ambrozek uvedl, chystá finančně a metodicky pomáhat krajům a obcím při tvorbě ekologických projektů, pro něž budou žádat finanční podporu ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti.