Souhlas, výhrady i odmítnutí

Od souhlasu až po odmítavá stanoviska se pohybují názory na reformu společné zemědělské politiky, kterou ministři zemědělství Evropské unie přijali 26. června. Ohlasy záleží na tom, zda země, z níž zaznívají, na zemědělské politice dosud vydělávala, nebo na ni spíše doplácela. Na jedné straně spektra tak stojí obavy, zklamání a názor, že více nebylo přípustné, na druhé konstatování, že dohodnuté změny jsou nedostatečné, a nepředstavují proto žádnou skutečnou reformu.

ČR: názory se různí
Asociace soukromého zemědělství podle předsedy Stanislava Němce proti základnímu principu oddělení dotací od výroby rozhodně není a vidí jako žádoucí posílit v zemědělství tržní prostředí. Naproti tomu podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka reforma povede ke ztrátě příjmů zemědělců, což bude mít negativní vliv na rozvoj venkova. Pozitivní dopady si od změn financování slibuje Jan Dvorský ze Svazu ekologických zemědělců. Ti získávají peníze z prostředků na rozvoj venkova, kam bude podle schválené reformy přesměrována větší část prostředků než dosud. Reforma by se neměla dotknout podpor, které ČR pro své zemědělce vyjednalo na summitu v Kodani. „Ten balík by měl zůstat stejný,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Nebudou-li procentně kráceny přímé platby, nehrozí, že by se podíl přímých plateb pro české rolníky počítal ze snížené částky.
Palas reformu přivítal
Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase se těžiště reformního úsilí se jednoznačně přesouvá směrem ke konkurenceschopnějšímu a více na trh orientovanému zemědělství, což je v zájmu udržení a zvýšení důvěry spotřebitelů. „V rámci evropské unie s pětadvaceti členskými zeměmi povede společná zemědělská politika v případě přistupujících států ke zlepšení situace v zemědělství a v kombinaci s jednotným trhem zajistí stabilní a v průměru vyšší ceny, než by mohli kandidátské země dosáhnout bez členství v EU. Důsledkem navrhovaných opatření tedy bude vyrovnaná zemědělská výroba a dobré možnosti uplatnění na trhu. Ve srovnání se stávající patnáctkou se perspektivy rozšířené unie neliší,“
řekl ministr. Hlavní cíle reformy jsou podle Palase zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství EU, tím že se intervence nastaví jako skutečná bezpečnostní síť, což výrobcům v unii umožní reagovat na signály trhu, přičemž budou současně chráněni proti extrémním výkyvům cen. Za druhé je to podpora tržněji orientovaného udržitelného zemědělství, tím že se dokončí přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců, a to zavedením sdružené od produkce oddělené platby na farmu. Dále je to lepší zajištění rovnováhy mezi podporami a posílení rozvoje venkova převedením prostředků z prvního do druhého pilíře společné zemědělské politiky prostřednictvím zavedení systému modulace pro celou Evropskou unii. Za další je to rozšíření škály nástrojů, které jsou v současnosti k dispozici pro venkovský rozvoj, za účelem podpořit kvalitu potravin, welfare zvířat a splňovat vyšší standardy.

Francie: zklamaní farmáři
Reforma vyvolala obavy a zklamání francouzských farmářů. Předseda francouzského shromáždění zemědělských komor (APCA) Luc Guyau míní, že jde o polovičatou reformu, která je „silně v rozporu se společnou zemědělskou politikou. Uzavřená dohoda tvrdě zasáhne budoucnost zemědělství a postavení zemědělců v naší společnosti,“ uvedl šéf APCA. Francouzské zemědělské komory podle něj nesouhlasí s deregulací trhů. „Za rozhodnutí ponese vláda plnou odpovědnost,“ zdůraznil Guyau. Hluboké zklamání nad dosaženou dohodou vyjádřil i šéf největšího francouzského zemědělského odborového svazu FNSEA Jean-Michel Lemétayer. Výrazné protestní akce francouzských farmářů zatím nepředpokládá, chce však jednat s premiérem Jeanem- Pierrem Raffarinem o dopadech reformy na francouzské zemědělství. Lemétayer se obává, že reforma zkomplikuje startovní podmínky začínajícím mladým farmářům v době, kdy se velké množství z 600 000 francouzských zemědělců chystá do penze. Reformu kritizovala i organizace Mladí farmáři, která je součástí FNSEA. Podle ní ministr Gaymard při jednání nebránil dostatečně potřeby francouzského zemědělství. Gaymard však prohlásil, že Francie může být s dosaženým kompromisem spokojena, a to s ohledem na rozdílnost zájmů členských zemí i postoj Evropské komise. Ocenil především, že se nepodařilo prosadit snížení intervenčních cen u obilovin. Obavy organizací francouzských zemědělců se ministr snažil rozptýlit tvrzením, že se podaří udržet úroveň trhu a vyhnout se tomu, aby „část francouzského území byla vyděděna. Z 9,2 miliardy eur, které každý rok plynou na francouzské farmy, zůstane 9,2 miliardy," prohlásil Gaymard. Ministerstvo zemědělství navíc v tiskovém prohlášení zdůraznilo, že úroveň financování mladých začínajících zemědělců se ještě zvýší.

Belgie: bez nadšení
„Dohoda ministrů zemědělství EU o reformě společné zemědělské politiky uspokojuje politiky, zajímá Světovou obchodní organizaci, ale rozhořčila zemědělce,“ shrnuje belgický deník La Libre Belgique pohledy na zemědělskou reformu, k níž došli po šesti měsících tvrdých vyjednávání ministři zemědělství zemí EU. Zatímco ministryně zemědělství v předvolební federální vládě Annemie Neytsová vidí reformu jako „sklenici ze tří čtvrtin plnou“, zemědělské svazy tvrdí, že není důvod k radosti, neboť reforma podle jejich mínění značně sníží příjmy zemědělského sektoru. „Systém oddělení subvencí a výroby v USA nefungoval,“ připomněl Noel De Visch, předseda vlámského zemědělského svazu Boerenbond. Je toho mínění, že podpora zemědělskému sektoru značně klesne. „Naštěstí jsme se vyhnuli předpokládanému plnému oddělení závislosti subvencí na produkci. Ale když si to uvědomíme, zjistíme, že tahle reforma je škaredá fraška. Kam se poděla debata o dalším směřování evropského zemědělského modelu?“ táže se Yves Somville z Valonské zemědělské federace (FWA). V EU podle něj není politická vůle platit kvalitní zemědělskou politiku. „Všichni se drží rozpočtových limitů z loňského roku. Ale když chcete zemědělský projekt hodný toho jména, musíte ho taky zaplatit,“ podotkl. „Chtějí po nás, abychom vyrovnali ceny s hladinou na světových trzích, ale zároveň zvýšili kvalitu a respektovali ekologická měřítka. Ale to všechno něco stojí. Nepůjde to unést. Zemědělci už jsou unavení,“ dodal. Zemědělci si také myslí, že právě oni jsou nucení nést náklady na to, aby EU obstála v dalším kole jednání Světové obchodní organizace, která ji delší dobu nutí ochranářskou zemědělskou politiku změnit. Generální tajemník FWA Jean-Pierre Champagne ale ocenil aspoň to, že peníze přesměrované ze subvencí na rozvoj venkova, zůstanou z 80 procent v „domovské“ zemi.

Itálie: víc nešlo dosáhnout
Realistický postoj „víc toho nešlo dosáhnout“ zaujal italský deník La Repubblica. „EU uznala, že neprodejnou nadvýrobu už prostě nelze financovat. Dosud se snažila omezovat nadprodukci kvótami, jako řešení to ale nestačilo. Nynější reforma je značně radikálnější a míří ke kořenům problému.“

Dánsko: reforma je polovičatá
Podle dánského deníku Berlingske Tidende je jen „vyjádřením bezútěšné reality“, když evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler označí přijatou reformu přes její polovičatost za „zásadní změnu“, a přitom má do určité míry pravdu. „Třetina příjmů v zemědělství EU bude ale nadále pocházet ze státních rozpočtů a zákonných nároků. Průlom je snad jen v tom, že se o něco snížilo množství zaručených výkupních cen.“

Německo: nadvýrobě se nezabrání
Německým farmářům způsobí reforma zemědělské politiky EU pokles příjmů o 1,2 až dvě miliardy eur. Podle německého odborového svazu zemědělců DBV reforma stejně nezabrání zemědělské nadvýrobě. Naopak může způsobit pokles investic.

Nizozemsko: nedotažené do konce
Nizozemský De Telegraaf považuje reformu za „historickou, ale nedotaženou do konce.“ Oddělení subvencí a produkce se bohužel nedokončilo. Členské země budou nadále moci rozdělovat značnou část pomoci dosavadními způsoby a přidávat svým rolníkům bonbónky z vlastní kasy. Bylo sice nezbytné přistoupit na takové kompromisy, aby bylo možné přesvědčit tvrdohlavce jako Francie, ale je to škoda. EU však touto dohodou nastoupila aspoň správnou cestu,“ píše De Telegraaf.

Velká Británie: náklady se mění málo
„Agrární reforma EU nešla dost daleko," míní britský deník The Times. „Z hlediska nákladů se změní velmi málo. Málo na to, aby evropské zemědělství bylo navedeno na rozumný a trvale udržitelný kurz, málo na to, aby byli uspokojeni oprávněně netrpěliví příznivci volného obchodu. Společná zemědělská politika nadále bude ročně polykat 44 miliard eur, tedy polovinu rozpočtu unie, a Evropané budou nadále za své potraviny platit příliš, ať už jako daňoví poplatníci, nebo jako spotřebitelé,“ zdůrazňuje The Times. Schválení reformy uvítala britská ministryně zemědělství Margaret Beckettová s tím, že jde o vynikající dohodu. Britští zemědělci ale zaujali opatrný postoj.

Polsko: vítá reformu
Polsko reformu vítá. Kompromis podle něj nezhorší jeho situaci, ale naopak Polsko očekává, že mu ve srovnání s dnešním stavem zaručí určité výhody. „Hodně však bude záležet na tom, jak se bude reforma zavádět v nových členských státech po rozšíření unie,“ řekl náměstek polského ministra zemědělství Jerzy Plewa. Reforma, která určí podobu evropského zemědělství pro příštích deset let, se zdá být přínosem pro řadu malých a středně velkých zemědělských podniků v kandidátských zemích. Polsko také uvítalo zachování intervenčních cen obilí (kromě žita). Vzhledem k tomu, že je největším producentem žita v Evropě, bude usilovat o kompenzace za snížení intervenční ceny žita.

Maďarko: souhlas se změnami
Podobně jako Polsko uvítalo reformu i Maďarsko. Jako jeden z největších producentů obilí v Evropě vyzdvihlo zejména skutečnost, že u většiny obilovin (kromě žita) zůstanou zachována intervenční ceny. Předpokládá, že reforma nezhorší situaci jeho rolníků a naopak jim přinese určité zlepšení. Maďarsko očekává tvrdá vyjednávání s EU ohledně základu pro dotace, které budou přistupující země dostávat po roce 2007.

Rozvojové země: dotace zůstávají
„Reforma zemědělské politiky EU neznamená pro chudé země světa žádný pokrok. Nezabrání totiž evropským zemím ve vývozu subvencované produkce na trhy rozvojových zemí a nezastaví ožebračování chudých farmářů,“ konstatovaly přední nevládní organizace zabývající se pomocí zemím tzv. třetího světa. „Konečné návrhy jsou chabým krokem, který neudělá téměř nic pro zastavení škod, jež subvence EU působí farmářům třetího světa,“ uvedla katolická charitativní organizace CAFOD. „Tyto návrhy potvrzují naše nejhorší obavy, není vůbec co oslavovat,“ řekl k reformě Phil Bloomer, zástupce britské nevládní organizace Oxfam. „Evropské zemědělství bude nadále subvencováno až 45 miliardami eur. Bude tak stále vytvářet rozsáhlé přebytky, které se vyvezou pod cenou do chudých zemí,“ poznamenal Bloomer. CAFOD poukázala na antisociální charakter evropských subvencí. Spočítala totiž, že podpora EU pro producenty mléka dosahuje asi 11 miliard liber ročně, tedy 1,40 libry denně na každou krávu. Průměrná kráva v EU tak je na tom co do příjmu lépe než celá polovina světové populace.

WTO: lepší pro obchod
Schválení radikální reformy zemědělské politiky EU bude mít příznivý vliv na problémová jednání o globálním obchodu. Řekl to generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Supačaj Paničpakdi. Podle něj zemědělská reforma vdechne nový život rozhovorům WTO o zemědělském obchodu, které jsou klíčové pro úspěch Katarského kola jednání, zahájeného koncem roku 2001 v katarské metropoli Dauhá. Rozhovory mají pokračovat v září v Mexiku.

Švýcarsko: začátek změn
Neue Zürcher Zeitung ze Švýcarska, které není členem EU, charakterizuje dosažený kompromis jako „začátek odchodu od dosavadního systému. Přestože návrh obsahuje přehršle částečných řešení, přechodných lhůt, dobrovolnosti a nezávaznosti, jde na poměry v EU o hluboce zasahující reformu a dosud nejradikálnější přestavbu systému zemědělských subvencí. Směřuje k posílení trendu trvale udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Neřeší však ještě hlavní problém spočívající ve státních subvencích. Ty způsobují netržní nadprodukci a protikonkurenční ochraňování jednotlivých trhů na úkor daňových poplatníků i spotřebitelů, nehledě na škody způsobované tím na životním prostředí.“