Méně než polovinu částky požadované agrární komorou, zhruba tři miliardy korun, chce po vládě ministr zemědělství Jaroslav Palas. Připouští také, že požadavky vznášené agrární komorou a zemědělskými svazy jsou v zásadě oprávněné. Jak doplnil, ministerstvo zemědělství dalo do návrhu rozpočtu na příští rok částku potřebnou na dorovnání do 55 procent úrovně přímých plateb v současných členských státech.
Dodatečné peníze jsou podle Palase třeba zejména k zajištění regulace agrárního trhu a na kompenzace nejakutnějších ztrát, které rolníkům vznikly v důsledku zaorávek. Kvůli poškození museli totiž po zimě zaorat asi pětinu ozimů, což jen v nákladech představuje ztrátu kolem 1,2 miliardy korun.
Dalším problémem jsou přebytky mléka a regulace trhu s touto komoditou. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) původně vyčlenil na vývoz bilančního přebytku mléka 1,3 miliardy korun. Kvůli propadu cen mlékárenských výrobků na světovém trhu a také v důsledku přetrvávajícího silného kurzu koruny však tato částka nestačí a podle současných propočtů by bylo třeba asi 2,5 miliardy korun. Fond po přesunech v rozpočtu má na dotace exportu asi 1,65 miliardy korun. Situaci na mléčném trhu zhoršuje také růst dovozu, takže klesá farmářská cena mléka.
Vedle regulace mléčného trhu je nutné řešit také ztrátu,
která vznikla SZIF při vývozu potravinářské pšenice. Fond loni
během intervence na trhu nakoupil zhruba 720 tisíc tun pšenice za 3500 korun za tunu. Na vývoz pak prodával za cenu výrazně nižší a tratil tak 989 milionů korun.
Vláda je podle Palase povinná se situací v zemědělství
zabývat. Stát by mohl požadované tři miliardy pokrýt z operací s finančními aktivy, tedy najít mimořádné zdroje, nebo zvýšit deficit státního rozpočtu, uvedl Palas.