Připomínky Okresní agrární komory Jihlava k poslední verzi programu podpor HRDP

1) Nesouhlasíme se stanovením kompenzační platby na úroveň výnosnosti zemědělské půdy 34 bodů, tj. 80 % průměru ČR. V průměru ČR již je započítána snížená výnosnost půd v LFA a z tohoto průměru je kompenzováno pouze 80 %, tj. oblasti LFA jsou znevýhodněny 2x. Dle údajů VÚZE je průměrná výnosnost v oblastech LFA 27 bodů a v oblastech produkčních 57 bodů.

1) Nesouhlasíme se stanovením kompenzační platby na úroveň výnosnosti zemědělské půdy 34 bodů, tj. 80 % průměru ČR. V průměru ČR již je započítána snížená výnosnost půd v LFA a z tohoto průměru je kompenzováno pouze 80 %, tj. oblasti LFA jsou znevýhodněny 2x. Dle údajů VÚZE je průměrná výnosnost v oblastech LFA 27 bodů a v oblastech produkčních 57 bodů. Při vyrovnání na 34 bodů sice bude rozdíl mezi LFA a průměrem republiky –8 bodů, tj. – 20 %, ale vůči produkčním oblastem bude rozdíl – 25 bodů, tj. – 44 %, což vylučuje jakoukoliv konkurenceschopnost LFA.
Pokud by měl být zachován rozdíl mezi LFA a ostatními oblastmi 20 %, musely by být vyrovnávací platby stanoveny pro vyrovnání na úroveň 45,6 bodu produkční schopnosti, nikoliv na současných 34 bodů.

2) Nesouhlasíme s návrhem poskytnutí kompenzační platby jen na travní porosty, nikoliv však na ornou půdu. V kraji Vysočina je podle podkladů ČSÚ k 31. 5. 2002 zornění 78,2 %, při zápočtu 16.317 ha travních porostů na orné půdě je zornění 74,1 % ( viz. příloha ). Údaj zornění 40,9 % v horské oblasti nepovažujeme za reálný, v našich podmínkách je zornění v horské oblasti na úrovni 65 %. Vyrovnávací platby mají za úkol vyrovnávat nepříznivé přírodní podmínky v současné době, proto musíme trvat na jejich plné úhradě při současné struktuře plodin a jednotné platbě na 1 ha zemědělské půdy. Oblasti LFA budou mít podstatně nižší podíl úhrady z přímých plateb na ornou půdu vzhledem k nižšímu zornění než produkční oblasti.
Pokud nedojde k poskytnutí kompenzačních plateb na ornou půdu, musíme trvat na tom, aby celková úhrada kompenzační platby na 1 ha ZP byla nahrazena zvýšením plateb na travní porosty. Jestliže se uvažuje kompenzační platba 2514 Kč na 1 ha ZP v horské oblasti na okrese Jihlava je zornění 65 %, pak musí být kompenzační platba na 1 ha TP v průměru 7183 Kč, nikoliv pouhých 4.460 Kč. Stejně v ostatních LFA při zornění 72 % musí být úhrada na 1 ha ZP ve výši 1303 Kč hrazena sazbou 4.653 Kč/1 ha TP, nikoliv 3320 Kč. Navrhujeme pro ČR stejnou metodiku jakou má EU, tj. vyrovnávací platbu v oblastech LFA poskytovat na zemědělskou půdu jednotnou sazbou.

3) Změna struktury výroby:
Je jistě žádoucí, aby méně úrodné, svažité a erozně ohrožené parcely byly zatravňovány. Toto nedocílíme restrikcí podpory a znevýhodněním orné půdy v LFA oproti produkčním oblastem. Kompenzační platby vyrovnávající úrodnost půd jsou nepatrným zlomkem výše přímých plateb na ornou půdu. Vždyť i v produkčních oblastech je cílová přímá platba na ornou půdu 8.200 Kč, tj. v přepočtu na zemědělskou půdu 6.500 Kč/1 ha, kdežto v horské oblasti při zornění 65 % je to pouze 4.510 Kč/1 ha ZP.
Vysoké zornění v LFA oblastech jasně signalizuje, že podpory dosud vyplácené na travní porosty jsou nízké a od doby jejich zavedení vlivem inflace jejich výše klesá a vinu na tomto stavu nese MZe. Předběžný návrh podpor LFA atraktivitu TP spíše snižuje.
Kromě toho z travních porostů nejsou žádné tržby, je možné píci pouze zkrmit přežvýkavcům. Ekonomika chovu skotu je v propadu a ani nastavené přímé platby nepřinesou zásadní zlom, předběžné propočty signalizují pouze snížení ztráty v tomto odvětví, nikoliv zisk.
Velmi vážný je stav u krav bez tržní produkce mléka, kde je kvóta EU katastrofálně nízká a neumožňuje využití píce z travních porostů při požadovaném snížení zornění v LFA.
Paradoxně proti zatravňování působí i požadavek 0,3 VDJ býložravců na 1 ha ZP v LFA. Současné ztráty v zemědělství, způsobené poklesem všech cen neumožňují dotovat odvětví skotu a dojnic z jiné výroby, neumožňují investovat do modernizace mléčných farem a hrozí vybíjení mléčných krav z vazných stájí. Pokud zemědělec nedosáhne z důvodu nedodržení 0,3 VDJ na 1 ha ZP na podpory v LFA, zřejmě zbytek chovu zruší a bude krávy vybíjet.
Kritérium VDJ v EU neplatí a požadujeme jeho zrušení. Přímé platby dosahují 5x vyšší celkové částky než vyrovnávací platby a žádná takováto diskriminující podmínka je neomezuje.
Stejně tak EU nemá podmínku pro poskytnutí podpor bezdlužnost zemědělského subjektu vůči státu. K vymáhání těchto pohledávek slouží v EU právní systém. Neměla by proto být uplatňována tato podmínka v ČR.

4) Za zásadní v problematice podpor zemědělství považujeme nedořešenou výši přímých plateb.
25 % sazba přímých plateb je naprosto nepřijatelná. Státy EU mají úroveň 100 % a sousední nové státy – Polsko, Slovensko a Maďarsko se zavázaly k vyrovnání do výše 55 %, povolené EU. Varianta nedorovnání přímých plateb by znamenala vážné ohrožení našeho zemědělství a venkova.

5) Vzhledem k vysokým zaorávkám a špatnému stavu porostů očekáváme podstatně nižší sklizeň i nižší výnosy řepky a zemědělci nebudou schopni dodat na SZIF smluvní množství 2,5 t řepky z 1 ha. Doporučujeme snížení tohoto limitu na 1,8 t řepky z 1 ha.

6) Členská schůze Okresní agrární komory Jihlava konstatuje, že předložený návrh podpor pro LFA nevyrovnává znevýhodnění okresu Jihlava, jeho přírodních podmínek a staví zemědělce tohoto okresu do nekonkurenčního postavení oproti produkčním oblastem a nenaplňuje zásady politiky EU v marginálních oblastech a jeho realizace by znamenala zhoršení ekonomických podmínek obyvatel venkovského prostoru v těchto oblastech. Za tohoto stavu nemůže Okresní agrární komora Jihlava doporučit svým členům, zemědělcům a obyvatelům venkova podpořit v referendu vstup ČR do EU.

Projednáno a schváleno členskou schůzí Okresní agrární komory Jihlava dne 15.5.2003