Černé skládky a staré skládky obcí

Problémem, s nímž se setkávají obce i majitelé lesních či zemědělských pozemků, jsou černé skládky. Jak uvedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek, podle údajů, které jeho resort dostává od České inspekce životního prostředí i z obcí, se trend nárůstu černých skládek po roce 2001 zastavil. Podle ministra to způsobila platba za likvidaci odpadu na hlavu.

Část obyvatelstva tím ztratila motivaci k vyvážení odpadu na černé skládky. Majiteli pozemku, na němž vyrostla černá skládka, však v případě, že ji neodklidí, hrozí nebezpečí postihu. „Je to problém u pozemků, které nelze oplotit,“ podotkla Jirásková. Pokud přímo z odpadu nelze identifikovat původce, doporučuje požádat městskou policii nebo ČIŽP a s jejich pomocí zjistit, kdo na černou skládku odpad ukládá. „Nejlepší je, pokud se přímo z odpadu zjistí jeho původce. Jeho odpovědnost nezaniká totiž tím, že odpad předá nějaké firmě. Podle zákona odpovídá za nakládání se svým odpadem až do jeho konečného zneškodnění.“ Náměstkyně doporučuje obrátit se v obci na referát životního prostředí, kde by mohli poradit, jak postupovat. Pokud lze prokázat, že odpad nepochází od majitele pozemku, mohla by mu obec i na likvidaci černé skládky přispět.
První zákon o odpadech vznikl až po roce 1989. Dříve obecní skládky vznikaly živelně, nebyly stanoveny žádné parametry, které by měly splňovat a podle nichž by se měly provozovat. Dnes představují pro obec zátěž, s níž jí může pomoci Státní fond životního prostředí, který podporuje likvidaci a odklízení a rekultivaci starých komunálních skládek.