Startuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Své sídlo stále ještě nemá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA – Evropean Food Safety Administration), který by nicméně měl začít fungovat na přelomu května a června. Jeho cílem je nejen zajištění zdravotní nezávadnosti potravin, ale také umožnění perfektního fungování jednotného trhu s nimi a navrácení důvěry spotřebitelů.

Podle člena představenstva EFSA Matthiase Horsta, který je zároveň předsedou německé potravinářské federace, stojí bezpečnost potravin v Evropské unii na třech pilířích, jimiž je potravinářská legislativa, nově založený úřad a účinné kontroly.
Legislativa
Současná potravinářská legislativa unie je podle Horsta nehomogenní sítí nařízení, směrnic, národních norem, návodů a jiných dokumentů. To nutně vyžaduje konsolidaci. „Zatím kdykoliv nastal nějaký problém, přijala se nová pravidla, která jej řešila, aniž se bralo v úvahu, co obsahuje dosavadní legislativa,“ přiblížil problém Horst a dodal, že výsledkem jsou nepřehledné „záplatované“ normy. Ke konsolidaci potravinového práva má podle jeho slov přispět nařízení rady č. 178/2002, které vstoupilo v účinnost minulý rok. Zabývá se obecným potravinovým právem, stanovuje společné principy a odpovědnosti regulující nejen potraviny, ale i krmiva, postupy krizového řízení apod. Součástí této snahy je i zřízení EFSA.
„Více než 40 let jsme mluvili v EU o harmonizaci potravinového práva, aniž bychom měli alespoň společné definice pojmů,“ poznamenal Horst s tím, že právě tento problém vyřešilo zmíněné nařízení. Stanovilo také úkoly a odpovědnost za plnění potravinového práva pro každý článek v řetězci, který podle něj sahá od farmy po vidličku. Znamená to tedy například, že výrobce krmiv bude odpovědný za jejich jakost a za to, že nebudou obsahovat zdravotně závadné látky, farmář mimo jiné za použití správných pesticidů ve správnou dobu, zpracovatel za to, že použije pouze povolená aditiva a dodrží technologický postup, obchodník bude mimo jiné sledovat skladovací teploty a doby trvanlivosti. Pokud z jakéhokoliv důvodu hrozí poškození lidského zdraví, je každý článek řetězu povinen přijmout odpovídající opatření, tedy zejména stáhnout takový výrobek z oběhu, spolupracovat s kontrolními orgány a omluvit se spotřebitelům, že se něco takového stalo. Důležitá je sledovatelnost – tedy takový systém, který umožní identifikovat každého dodavatele i zdroj problémů. „Musíte vědět, od koho jste získali suroviny a komu jste prodali výrobky,“ vysvětlil Horst.
Druhým pilířem je úřad
Po legislativě považuje Horst za druhý důležitý pilíř v bezpečnosti potravin EFSA. Jak uvedl, k jeho založení přikročila unie po letitých diskusích. Úřad by měl poskytovat nezávislá vědecká doporučení, která mají dopad na bezpečnost potravin. Vlastní řízení rizik, tedy v podstatě rozhodnutí, jak v dané věci postupovat, zůstane v kompetenci Evropské komise a členských států. Úřad však podle Horsta může zvýšit důvěru spotřebitelů v hodnocení rizik, zabezpečit koordinaci mezi jednotlivými státy, přispět k lepší komunikaci v době potravinových krizí a zabezpečit pokrok v hodnocení rizik. Nemůže však zodpovídat za nutriční (výživovou) politiku, nepřevezme od členských států odpovědnost za kontroly a označování výrobků, nemůže tedy hrát roli náhradníka za příslušné národní orgány a také nemůže samozřejmě vyřešit všechny problémy, které se na světě v této oblasti objeví.
Úřad tedy bude mít za úkol vědecky hodnotit rizika, sbírat potřebná data a dělat jejich analýzy, vyhodnocovat dokumentaci látek a postupů – například různých aditiv či geneticky modifikovaných organismů, identifikovat nová rizika, poskytovat vědeckou podporu Evropské komisi v případě potravinové krize, přímo komunikovat s veřejností a dávat jí jasné a srozumitelné informace.
V čele EFSA stojí představenstvo složené ze zástupců členských zemí a komise. Jeho úkolem je mimo jiné jmenovat členy vědeckého výboru a vědeckých panelů a výkonného ředitele úřadu, dále schvalovat rozpočet, přijímat výroční zprávu apod. Výkonný ředitel je zodpovědný za přípravu a implementaci pracovních programů, za plnění rozpočtu a navrhuje členy do vědeckého výboru a osmi vědeckých panelů. Každý panel bude zaměřen na určitý okruh problémů.Ve výboru i v panelech budou nezávislí vědečtí experti – zaměstnanci národních institucí. Jejich úkolem bude dávat stanoviska – například zda má být nějaká nová látka vnímána jako bezpečná, a pokud ano, zda bez omezení, nebo jen do určité hladiny. Ve vědeckých panelech bude celkem asi 170 lidí, jejichž vývěr a jmenování probíhá právě v těchto dnech. „Dostali jsme více než 1100 žádostí o působení ve vědeckém výboru a v panelech,“ ilustroval Horst zájem vědců o spolupráci s úřadem.
Možnost ucházet se o místo ve vědeckých panelech byla podle něj otevřena všem, kdo mají profesní předpoklady, zkušenosti a vědecké zázemí, tedy i občanům kandidátských zemí. Seznam vybraných odborníků předloží výkonný ředitel představenstvu a pokud to jej schválí, začnou tito odborníci působit od konce letošního května. S plným náběhem úřadu se však počítá až za tři roky, kdy by měl zaměstnávat asi 250 lidí. S jejich náborem je podle Horsta problém, protože není stále jasné, kde bude úřad působit. O to, aby mohl být na jejich území bojují stále ještě čtyři země – Finsko, Itálie, Francie a Španělsko. Této situaci odpovídá i rozpočet, který je pro letošní rok 16 milionů eur, z nichž zatím čtvrtinu blokuje Evropský parlament. Do tří let by měl dosáhnout podle Horsta již 40 milionů eur. Jednání představenstva, výboru i panelů bude veřejnost moci sledovat přímo na internetových stránkách.
Stále důležitá je kontrola
Třetím pilířem bezpečnosti potravin je kontrola. Ta podle Horsta bud i nadále spadat do kompetence národních orgánů. Evropská komise pouze bude muset zabezpečit koordinaci kontrol a audit a kontrolu opatření, která členské státy dělají. „Zatím jsou mezi jednotlivými členskými státy rozdíly, které se jasně objevují v době krizí,“ podotkl Horst. Je nutné zajistiti rovnocennost úkolů i sankcí. „Ty musí být úměrné, účinné a musí mít odrazující účinek,“ uzavřel.
A co u nás
EFSA, který, jak Horst zdůraznil se nezabývá vlastní kontrolou a také kontrolní funkci národních států nesupluje, není patrně modelem, podle něhož bychom měli vystavět v budoucnu nějaký vlastní národní úřad pro potraviny. Podle Jiřího Rupricha ze Státního zdravotního ústavu, Centra kontroly potravinových řetězců, ani u nás nemáme tolik odborníků, kteří by dokázali pokrýt celou šíři problematiky, jíž se budou zabývat vědecké panely.
„Nemáme úplně jasnou představu, jak by měl náš úřad pro potraviny vypadat,“ kostatoval Jaroslav Camplík, prezident Potravinářské komory ČR, která návštěvu a přednášku Matthiase Horsta zprostředkovala. „Musí být nezávislý a měly by se pod něj dostat kontrolní orgány, které v této oblasti působí,“ dodal.
„Do konce letošního roku budeme dávat návrh, na řešení našeho systému,“ uvedla Eva Černá, ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství. „Musíme se zamyslet, kde jsou v něm slabá místa. V případě krizové situace je zapotřebí jedno velení,“ konstatovala. Do jejího odboru, který zatím supluje jakýsi úřad pro potraviny, by se měly sbíhat nitky všech našich inspekčních orgánů zapojených do kontroly od farmy po vidličku. Sem budou také chodit úkoly z EFSA. Kontrolou potravin se u nás podle zákona o potravinách zabývá zejména Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa.
Počátkem dubna letošního roku zahájila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) projekt Posílení politiky bezpečnosti potravin. Jeho cílem je zvýšit schopnost inspekce kontrolovat potraviny uvedené na trh v ČR. Projekt financuje EU v rámci programu Phare, a to ve výši 74 milionů Kč. Zahrnuje odborná doporučení a předání vědomostí od Řecké zemědělské výzkumné nadace (National Agricultural Research Foundation of Greece – NAGREF). Hlavním cílem je zlepšit administrativní kapacitu SZPI a umožnit jí pracovat v souladu s normami EU. Projekt pokrývá celý potravinový řetězec a poskytne různé formy školení zaměstnancům SZPI, a to jak v ČR, tak v členských státech EU. Měl by také dodat náležité vybavení, které pomůže SZPI a dalším institucím zabývajícím se bezpečností potravin v ČR propojit své databáze do jednoho informačního systému, který umožní plynulou výměnu informací mezi nimi navzájem a se systémem rychlého zásahu (Rapid Alert Systém) pro potraviny a krmivo Evropské komise. Projekt by měl inspekci připravit na certifikaci podle normy ISO 9001.