V předvečer prvního máje se podařilo zažehnat, že zemědělci dosud dodávající do opočenské mlékárny nebudou následující den nadojené mléko vylévat na pole. Takový kritický scénář však stále hrozí. Odborníci se shodují, že tento případ je varovným záchvěvem zemětřesení, které na tuzemském mléčném trhu očekávají.
„Zítra ani v dalších dnech se mléko na pole vylévat nebude,“ ujistil ředitel mlékárny Nutricia v Opočně Jan Chroustovský ve středu večer po jednání se zástupci mlékařského družstva Podorlicko. Družstvu, které mléko dodávalo ke zpracování prostřednictvím celostátního Mlecoopu, vypověděla mlékárna tři týdny předtím smlouvu s tím, že od 1. května odebere jen 70 tisíc litrů mléka denně, tedy asi polovinu z dosud vykupovaného množství. „Na výpovědi musím trvat, protože ze strany státu není vyřešeno financování exportu mlékárenských výrobků a bez subvencí je vyvézt neumím. Za těchto okolností prostě nelze mléko v dosavadním objemu zobchodovat,“ vysvětluje Chroustovský nepopulární krok.
„Otázka, co bude s vypovězeným mlékem, je stále otevřená. Hrozba, že ho budeme muset likvidovat, se jen odsunula o několik dní, po které vyčkáme na splnění příslibu ministra Palase, že vyhrocenou situaci začne zkraje týdne řešit,“ řekl předseda představenstva Mlecoopu Miloš Pazderka. Nezáviděníhodný problém se bezprostředně dotýká také podniku, který řídí – Zemědělského družstva Dobruška.
Surovinu nepokrytou smlouvou dočasně zpracují v Opočně na náklady zemědělců na sušené mléko a máslo. A to po dobu, než se pro ni najde jiný odběratel. Na středečním jednání představenstva Českomoravského svazu mlékárenského padala podle Chroustovského, který je jeho členem, v této souvislosti řada jmen. Podmínkou ovšem je, aby do náhradní mlékárny přišly současně se syrovým mlékem i odpovídající finance na export. „Když se do týdne v tomto směru nic nestane, pak už mléko na pole skutečně půjde,“ předesílá Pazderka. Zemědělci se zdráhají využít nabídky Nutricie, že jim bude mléko napříště zpracovávat ve mzdě, a odbytové družstvo si pak výrobky prodá. „Nejenže bychom na každém litru prodělávali přes tři koruny, ale navíc bychom sušené mléko těžko prodávali. Na vývoz nemáme certifikát a na domácím trhu ho těžko uplatníme, jedině pod cenou a trh pak už rozbouráme úplně,“ brání se Pazderka.
Ministr zemědělství, ke kterému nyní zemědělci upínají všechny naděje, dělá podle mluvčího Martina Severy jeden vstřícný krok za druhým a peníze do systému regulace přidává. „Nevidíme ale vstřícnost ze strany mlékáren. Na jedné straně berou vývozní dotace a na druhé sem mléčné výrobky dovážejí,“ kritizuje. Tomu se pokusilo učinit přítrž prezidium Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), když v dubnu přidaných 250 milionů korun rozhodlo rozdělit mezi mlékárny, které se takových obchodů vyvarují. Navýšené prostředky chce dát fond zpracovatelům, kteří od letošního ledna nesnížili odběr mléka nebo převzali dodávky od zemědělců, kterým je vypověděly jiné mlékárny. Předseda Mlecoopu však v pravidlech postrádá podmínku, která se z nich před pár lety ztratila, aby mlékárna čerpající státní subvence měla uzavřenou roční smlouvu na odběr mléka.
Na letošek původně vyčleněných 1,3 miliardy korun na podporu mlékárenského vývozu SZIF již dvakrát posílil, celkem o 350 milionů korun. „Peníze ale nemůže uvolňovat donekonečna, když musí pokrýt další podpůrné programy a miliardu korun tratil na obilí,“ upozornil Severa.
Mlékárenský svaz však vedle posílení financí požaduje, aby se trh s mlékem řešil komplexně. „Novela zákona o intervenčním fondu umožňuje zavést různá opatření směrem k domácímu trhu, která jsou běžná v Evropské unii. Třeba podpora zapracování tuku, uplatnění odstředěného mléka do krmiv a další,“ navrhuje ředitel mlékárenského svazu Michal Němec.
Také prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček volá po tom, aby se mléčný trh řešil systémově. „Každopádně teď je potřeba najít peníze a dofinancovat vývoz. Řádově dvě miliardy korun na něj musí jít,“ prohlásil.
Vývoj na mléčném trhu začíná připomínat kritický rok 1999. Mezitím se zavedly produkční kvóty, ovšem zemědělci zjišťují, že jim nepřinášejí slibovanou stabilitu. „Kvóta je pro sedláka cár papíru. Nařizuje, že nesmí vyrobit víc, za to ho stát pokutuje, ale už nemá povinnost zajistit odběr, pokud se chovatel ocitne v nesnázích,“ kritizuje Miloš Pazderka. Obává se, že nastupuje doba krachu mlékáren, s nimiž padnou také zemědělci, byť jsou sebelepší.
Nákupní cena mléka od začátku roku stále klesá. „Každý měsíc se snižuje o čtyři až šest haléřů. V březnu byl celostátní průměr 7,94 koruny za litr,“ upřesnil Michal Němec. V případě, že mlékárna bude přebírat surovinu od jiné, pak by se nejspíše obchodovalo za minimální cenu 7,60 koruny, předpokládají zpracovatelé. Další přitom hlásí omezení nákupu. V lednu jej odstartovala společnost Danone, po Nutricii avizuje snížení odběru Pribina Přibyslav, mlékárna v Kyjově a Jihlavě.
