Úspěch nejen s jízdou králů

Jedním z pěti nejúspěšnějších podniků loňské soutěže Zemědělec roku se stala Vlčnovská zemědělská, a. s. Že se vlčnovským daří dobře nejen v soutěžích jsme měli možnost zjistit při návštěvě této společnosti.

Vlčnovská zemědělská, a. s., vznikla roku 2000 dobrovolným převedením transformačních podílů členů družstva na akcie. „Oslovili jsme členy družstva i ostatní oprávněné osoby, a ti, jenž měli zájem vložit svůj podíl do akciové společnosti tak na základě smlouvy učinili. Ti, kteří zájem neměli, zůstali ve družstvu,“ říká ředitel. Snahou stávajícího družstva je tyto podíly vypořádat. Samozřejmě došlo i k vydání několika podílů.
Drtivá většina bývalých družstevníků převedla svůj majetek do a. s., avšak původní družstvo, které je zcela oddělené od akciové společnosti, funguje dál – disponuje majetkem, má výrobní činnost, vytváří zisk. Z toho je patrné, že se vznik nového subjektu obešel bez známého a značně rozšířeného tzv. vytunelování původního podniku.
Poněvadž družstvo vlastní některý majetek, který a. s. potřebuje ke své činnosti, došlo k sepsání nájemních smluv a řádnému pronajmutí. Jedná se například o jímky na kejdu a také o pásový traktor Catterpilar, jenž musel po dobu úvěrování zůstat ve vlastnictví dlužníka, tedy družstva.
Férový vznik společnosti byl dobrým začátkem k úspěšnosti podniku. V současnosti Vlčnovská zemědělská, a. s., hospodaří na 1650 ha. Pěstuje širokou skladbu plodin: Potravinářskou pšenici, sladovnický ječmen, cukrovku, řepku, sóju, slunečnici a pro vlastní účely krmné obiloviny. „Musím říci, že sója se nám daří, neboť jsme byli požádáni o výrobu osiva,“ konstatuje ředitel a dodává, že při neradostných výkupních cenách téměř všech plodin zkouší různé speciální plodiny. Naposledy to byl na podzim zasetý kmín, jehož kompletní výměra musí být po špatném přezimování zaorána, stejně jako bude zaorána ne-li celá, tak drtivá výměra řepky ozimé.
Prasata k řešení
Živočišnou výrobu podniku tvoří chov skotu a prasat. Stádo skotu, které čítá 340 kusů dojnic a 160 býků ve výkrmu, má uzavřený obrat. Poslední kontrola užitkovosti prokázala průměrný nádoj 8680 kilogramů, což v přepočtu na všechny dojnice činí přibližně 8000 kilogramů mléka.
Během roku 1996 a 1997 byla provedena rekonstrukce všech stájí pro skot. Tehdy vlčnovští ve spolupráci s firmou Farmtec vyřešili přestavbu stájí na volno a vybudovali novou dojírnu. V návaznosti na změnu ustájení došlo k prudkému nárůstu užitkovosti téměř o 1500 litrů a zároveň zvýšení produktivity práce.
„Chov skotu je až na několik drobností vyřešený,“říká ředitel a dodává: „V současnosti jsme před problémem, co s chovem prasat.“ Část technologií, tzn. ustájení 160 prasnic včetně automatického krmení je již rekonstruované, zbývá výkrm s 1000 kusy. S tím však ve Vlčnově čekají, neboť dosavadní dostupné signály z EU podle slov ing. Chvilíčka nezaručují pro tuto komoditu dobré podmínky, spíše naopak. I když ve starých technologiích a při nízké realizační ceně se podniku přesto daří udržet chov nad hranicí ztrátovosti. Je to však podmíněno výbornými přírůstky, které jsou v průměru 0,82 kg.
Dalším důvodem, který podmiňuje dobrou situaci podniku je vlastní výrobna krmných směsí. Je naprosto zřejmé, jaké úspory zařízení přináší. Obdobné je to s prodejem všech komodit. Podnik se totiž snaží podržet si úrodu doma a vyčkat na lepší cenu. Nutností jsou ale vyhovující skladovací prostory. Samozřejmě je část úrody nutné prodat hned po sklizni, aby byly prostředky na jarní práce.
To, co podniku zatím chybí, je vlastní sušárna, která bude pravděpodobně jednou z nejbližších investic.
Prodej vlastní produkce
Dalším významným zdrojem příjmů jsou vlastní maloobchodní prodejny. Jedná se o prodejnu potravin, drogerie a masa. Původní význam zřízení provozoven byl „bartr“. Šlo o to, že se část prostředků od odběratele masa, mléka a cukrovky odebrala ve zboží, čímž se eliminoval vliv neúměrně dlouhých a nezajištěných dob splatnosti. V současnosti, kdy jsou podle slov ředitele splatnosti sice dlouhé ale alespoň se dodržují, jsou obchody spíše dalším provozem podniku.
Provoz masny navíc disponuje vlastní výrobnou, která, jak musím uznat, neboť jsem ochutnal, produkuje vynikající zboží. Výrobní prostory budou ale v brzké době muset projít rekonstrukcí, ač byly postaveny teprve nedávno. Na vině je totiž nový předpis EU o tom, že se ve výrobě nesmí potkávat teplé a studené výrobky, což v praxi znamená z jedné výrobny udělat dvě oddělené.
Zaměstnanci společnosti mají možnost získat místo části mzdy poukázky na odběr zboží se slevou, které hojně využívají. Nejde ovšem pouze o slevy, ale také o to, že vědí, že si kupují čerstvé maso z „vlastních“ zvířat. Výhoda z tohoto kroku plyne i podniku, poněvadž každý zákazník zvyšuje obrat a obchodní marži. „Pravdou ovšem je, že poslední dobou cítíme odliv hlavně mladších zákazníků směrem k velkým hypermarketům. S tím se ale přes veškerou naši snahu budeme muset smířit,“ uzavírá ing. Chvilíček.
Problémy jako v zemědělství
Samozřejmě, že podnik trápí i nějaké problémy. Nejaktuálnějším je nutnost zaorání ozimů, což činí 200 – 250 ha. Dalším problémem, tentokrát již v obecnější rovině je tlak mlékáren na snižování výkupních cen. Tento tlak vyvolávají podle ředitele mlékárny uměle a to z jednoho důvodu. Tím je jejich požadavek na obdržení dotací. Zemědělci se nyní stávají jejich rukojmími. Protože se mléko, resp. tržby za tuto komoditu pravděpodobně sníží, což znamená, že se sníží pravidelný příjem pokrývající běžné provozní výdaje, bude muset společnost sáhnout na prostředky připravené na investice, což následně přibrzdí rozvoj firmy. Podobný názor na tento problém zastávají podle ing. Cvilíčka i další podniky produkující mléko.
I zrušení cukerního pořádku přineslo podniku do jisté míry ztrátu, neboť cukrovar okamžitě snížil původně nasmlouvanou cenu 980 Kč na 800 Kč / t. „Škrtem pera jsme tedy přišli o milion korun a tímtéž škrtem cukrovar milion vydělal,“ zdůrazňuje ředitel a dodává: „Toto by se po našem vstupu do unie již stávat nemělo, to je také jedno z pozitiv.“
V plánu je i zmiňovaná rekonstrukce výrobny masny. Zde se ale podnik musí teprve rozhodnout, zda-li se tento krok vůbec vyplatí nebo část výroby opustí.
Se současnými podmínkami si podnik nemůže nic dlouhodobě naplánovat, protože např. snížení výkupní ceny mléka o 20 haléřů znamená pro vlčnovskou zemědělskou ztrátu téměř milion korun, o ostatních komoditách nemluvě. S podobnými problémy však bojují všechny zemědělské podniky a to není podle konstatování ředitele do budoucna únosné. Příkladem může být i žádost o úvěr, k jehož udělení banka vyžaduje pětiletý hospodářský výhled. Při současném stavu jsou to ovšem jen sny.
I tyto problémy byly jedním z důvodů, proč byl podnik přihlášen do soutěže. Jednak vedení zajímalo, jak si stojí v porovnání s jinými podniky, ale hlavně je pro ně index finančního zdraví dobrým argumentem při jednání s bankou. Nyní je pouze nutné vědět, resp. od bank zjistit, zda-li takovýto argument, kterým je dobrý index, budou akceptovat.
Podnik prožíval až do roku 1996 útlum. Od tohoto roku bylo započato s investicemi. Do současnosti bylo proinvestováno 45 milionů korun. Investice vyvolaly snížení počtu zaměstnanců z původních 220, z toho 37 techniků, na 80 s 16 techniky.
S investicemi souvisí i nákup nové techniky. Zde vlčnovská zemědělská naráží na problém s půdou. V jejich plánu je sice vydat se systémem minimalizace, ale vlastnosti těžké lepkavé půdy to dost dobře neumožňují. To si „na vlastní kůži“ již vyzkoušela firma, která prakticky předváděla místním svou technologii.
K investicím ředitel podotýká, že se podniku zatím vždy vyplatily. Jde prý jen o to, investovat s rozmyslem a po důkladném zvážení všech možných důsledků a ukazatelů. Chybný krok je podle něj v zemědělství podstatně bolestnější, protože se poslední dobou pohybuje na hraně možností. „Zároveň se snažíme udržet si jakousi hranici maximálního zadlužení tak, abychom byli schopni si ve větších problémech ještě pomoci,“ říká a doplňuje, že podnik končí rok co rok v kladných číslech.
Na závěr ing. Chvilíček dodává, že příštího ročníku soutěže se určitě znovu zúčastní. Zároveň věří, že se do dalšího kola přihlásí mnohem více podniků, díky čemuž získají výsledky soutěže větší váhu.