Rozhovor s Františkem Novákem, předsedou Ústředního bramborářského svazu ČR
Loni na podzim jste vysvětloval ministrovi zemědělství, proč by měl stát pomoci českému bramborářství. Prozatím neúspěšně…
Ministerstvo zemědělství v podpůrných programech na letošní rok neakceptovalo náš požadavek, aby se dotace na nákup certifikované sadby týkaly celého území republiky, nejen uzavřených pěstebních oblastí. Nejde totiž jen o základní prevenci k omezení šíření karanténních bakterióz, ale i stabilizaci ploch brambor a jejich hektarových výnosů, což bude pro naši konkurenceschopnost v Evropské unii nezbytné. Je špatné, že se nenašlo potřebných 30 milionů korun - v resortním rozpočtu to není až tak veliká částka. Pro příští rok požadavek opět zopakujeme.
Váš svaz také chtěl, aby bramboráři dostali možnost vybavit se moderními technologiemi za přispění Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Jakou mají naději?
Příslib v této věci od ministerstva máme. Věřím, že se program uvede v život spolu s dalšími změnami, které se ve fungování fondu v tomto roce chystají.
Předpokládáte, že bude letos pokračovat úbytek ploch brambor?
Podzimní šetření u pěstitelů ukazovalo, že pokles ploch bude poměrně značný. Podle únorového průzkumu by se ale měla výměra proti loňsku snížit asi o pět procent, a to hlavně kvůli ekonomické situaci podniků. Nelze přitom očekávat, že na polích, která se uvolní po zaorání ozimů, bude někdo sázet brambory. Je to plodina velmi náročná na vstupy a podnik, který postihnou velké zaorávky, těžko najde finanční prostředky na pěstování brambor.
Hned po vyjednání kvóty na bramborový škrob s EU jste prohlásil, že svaz bude nadále prosazovat její zvýšení. Jak toho chcete dosáhnout?
Přidělená kvóta není nic neměnného. V roce 2006 má v rámci unie dojít ke změnám u kvót na bramborový škrob a předtím znovu předložíme argumenty, abychom získali kvótu, která odpovídá zpracovatelským kapacitám, tuzemské spotřebě bramborového škrobu a možnostem pěstitelů vyrobit surovinu. Budeme tedy žádat o zvýšení ze 33 600 na 51 tisíc tun škrobu. Podle projednávané novely zákona o státním intervenčním fondu dostanou kvóty škrobárny, souhlasíte s tím?
Žádné kvalifikované námitky vůči tomu systému jsme v rámci svazu neformulovali, i když jsme si samozřejmě vědomi možného nebezpečí pro bramboráře. Nenašli jsme však žádnou lepší vazbu kvóty na pěstitele než je ta, kdy zemědělci jsou akcionáři škrobárny a kvóta se rozdělí podle akcií. Kde takové propojení není, bude určitou pojistkou fakt, že kvóta nebude majetkem zpracovatele, ale stát mu ji jen propůjčí.
Jaké připomínky máte k návrhu novely zákona o odrůdách, osivu a sadbě, která je nyní ve sněmovně?
Šlechtitelská a semenářská asociace a náš svaz daly řadu připomínek, z nichž některé byly akceptované, některé nikoli. Zásadní námitku máme hlavně k chystanému zrušení seznamu doporučených odrůd. Autoři předlohy předpokládají, že doporučování odrůd bude plně v kompetenci ÚKZÚZ a zkoušení bude víceméně namátkové. Bude tedy plně na vůli tohoto ústavu, které odrůdy do zkoušek zařadí. Svaz ale trvá na tom, aby se odrůdy pro podmínky České republiky zkoušely a existovala určitá forma doporučení odrůd. Zkoušky musí být systematické, objektivní a měly by se dělat efektivně. Doporučujeme, aby ministerstvo zemědělství určilo druhy plodin, u kterých bude zkoušení povinné – mělo by jít o hospodářsky významné plodiny, jako je pšenice, ječmen, brambory, cukrovka atd. Chceme také, aby se šlechtitel nebo zástupce odrůdy sám rozhodl, zda ji chce nechat zkoušet nebo ne. Šlechtitel už předem ví, že odrůda je sice v některých vlastnostech špičková, ale v jiných riziková, a pak by se tudíž neměla doporučovat pro běžnou praxi. U vybraných plodin, které budou podléhat povinnému testování, by se to samozřejmě týkalo všech odrůd přihlašovaných k registraci v ČR. Až budeme členy EU, bude tu možné množit a uvádět do oběhu všechny odrůdy zapsané ve společném evropském katalogu, což je obrovské množství. A pak by byla oprávněná námitka ÚKZÚZu, že na takový rozsah zkoušek nemá kapacitu a peníze.
Někdy na jaře by se měla EU vyjádřit, zda nám přizná statut ekvivalence v oblasti karanténních bakteriálních chorob, a tím povolí dovoz tuzemských brambor na své trhy. Skutečně tuto překážku unie po dlouhodobých vyjednáváních odstraní?
Otázka má být na programu stálého fytosanitárního výboru Evropské komise. Dosavadní zprávy vyznívají pro ČR příznivě, takže šance na přiznání statutu ekvivalence je velmi pravděpodobná.
