Na vstupu do EU vydělají včelaři s více včelstvy

V rozhovoru pro poslední číslo týdeníku Zemědělec to mimo jiné říká tajemník Českého svazu Včelařů Miloslav Peroutka

Rozhovor týdne
S Miloslavem Peroutkou, tajemníkem Českého svazu včelařů

Na letošním Pragaagru byla nebývale bohatě zastoupena včelařská expozice, co k tomu váš svaz vedlo?

Na Pragaagru proběhly vlastně tři důležité včelařské akce, které do jisté míry rozsah naší expozici ovlivnily. Tou první byla 13.konference zlepšovatelů a vynálezců, tyto konference připravujeme se Slovenským svazem včelařů jednou za dva roky již od roku 1977. Letos na ni přijelo celkem 34 účastníků z České republiky, Slovenska a Rakouska. Druhou akcí byla mezinárodní včelařská výstava která měla část nekomerční, kde se představili právě zlepšovatelé a vynálezci, a část komerční, na které prezentovalo svoje výrobky celkem jedenáct firem z České republiky, Slovenska a z Německa. Tato výstava měla nebývalý úspěch a podle informací letňanského výstaviště ji shlédlo až 14 tisíc lidí. Třetí akcí byl pak 14. kongres Apislávie, což je federace včelařských organizací evropských zemí, která byla založena v roce 1910. Její čtvrtý kongres byl v roce 1927 v Praze, takže zástupci členských zemí se zde sešli přesně po 75 letech. Delegáti kongresu jednali jednak o vnitřních záležitostech federace také o celkové situaci včelařství v Evropě, o ekonomické situaci včelařů, o cenách medu, o nemocích včel a vyměňovali si také zkušenosti z jednotlivých zemí.

Jak to dnes vypadá v Evropě s podporou včelařství?

Podle současný pravidel Evropské unie se v členských zemí na rozdíl od nás ve včelařství tolik neuplatňují přímé dotace. Používají se zde hlavě dotace nepřímé. Ty jsou v unii asi na stejné výši jako v České republice, ovšem jejich struktura je poněkud jiná. Evropští včelaři dostávají peníze například na léky a na léčení včelstev, na vzdělávání včelařů, na podporu začínajícím včelařům nebo na investice, například na stavbu medárny či nákup technologie,. Tyto dotace ale nejsou vypláceny plošně. V globálu tedy bude v unii peněz zhruba stejně ale lépe na tom zřejmě budou ti, kteří se rozhodnou investovat, tedy ti, kteří budou mít více včelstev. Znamená to, že se naše dotační politika státu vůči včelařům bude muset v budoucnu do určité míry změnit.

Přál letošní rok včelařům, nebo i jejich produkci ovlivnily záplavy?

V letošním roce podle žádostí o dotace, které na svaz došly, u nás poklesly stavy včelstev zhruba oproti loňsku o 20 tisíc. Zhruba deset procent z tohoto množství mají na svědomí letošní záplavy. Do ústředí svazu stále ještě docházejí žádosti včelařů o pomoc o příspěvek z našeho svépomocného fondu. My jsme si vědomi, že postižení včelaři nejprve řešili svoje existenční a bytové problémy po povodních, protože voda spolu se včelstvy obvykle zaplavila i jejich domovy, takže jsme prodloužili termín podání žádostí o pomoc od svazu až do konce roku. Letošní rok ale byl z včelařského hlediska výjimečný a netypický. Jaro velmi příznivé, takže bylo dost nektarového medu, pak ale nastalo období června a července, kdy bývá v jiných letech hlavní snůška. Letos tato snůška vůbec nebyla, medovice se neobjevila, a to bylo patrné i na tom, že v létě ubylo vos, které de facto vyhynuly hlady. Vyskytla se pouze pozdní medovice, která v úlech brzy ztuhla a včely vstupovaly do zimy relativně „upracované“. Nyní záleží na tom, jaká bude zima. Bude-li mírná s možností proletu včel, tak by se s tím mohla včelstva vyrovnat, bude-li však zima tuhá a dlouhá, tak se to velmi negativně projeví. Možná ne přímo na počtu včelstev ale především na jejich síle.