Zemědělci se chystají demonstrací přesvědčit vládu i spoluobčany o oprávněnosti svých požadavků. Veřejnost je však podle sociologa Milana Tučka z České akademie věd složitě strukturovaným celkem s různými názory i mírou informovanosti.
„Její část - zhruba 20 až 25 procent, která se, jak ukazují výsledky výzkumů veřejného mínění, více zajímá o politiku, tedy i o vstup do EU, je nepochybně informována i o požadavcích našich zemědělců,“ předpokládá Tuček a dodává: „Přinejmenším tato část veřejnosti ví, že vyjednat přijatelné podmínky v kapitole zemědělství je dosud nedořešený problém. Zbývající část veřejnosti je informována minimálně, stejně jako neví o problémech hutníků, horníků a jiných profesí, o něž se také nezajímá. Problém obecně spočívá v tom, že skupinový zájem, který se týká relativně úzkého okruhu lidí (zhruba čtyři až pět procent obyvatelstva pracuje v zemědělské prvovýrobě), není vnímán a není ani podáván veřejnosti jako národní zájem. To, oč zemědělcům jde, oni samotní zužují na vývozní a dovozní kvóty, nákupní ceny, dotace, atd. (typické skupinové zájmy) a není zdůrazňován význam zemědělské činnosti pro krajinu, venkovské obce, život regionů apod. Pokud bychom srovnávali skupinový zájem zemědělců se zájmy třeba učitelů či doktorů, tak je zjevné, že větší šance na prosazení mají posledně jmenované profese, protože mají pro každého význam.“ Jak Tuček upozornil, v Evropě je přebytek potravin a nadnárodní výrobní firmy a obchodní řetězce přinášejí spotřebitelům, tedy nezemědělské veřejnosti, dostatek všeho a navíc za nízké ceny.
S jakým ohlasem na svou demonstraci mohou tedy zemědělci počítat? „Dá se předpokládat, že ohlas bude spíše záporný. Záleží pochopitelně na mnohých okolnostech - na rozsahu a razanci akcí, jejich mediálním obrazu apod. Pokud půjde o akce v Praze, záleží i na tom, za jakých okolností proběhne summit NATO. Vždy ale půjde o komplikace pro obyvatele, kteří ve své většině budou vnímat vystoupení zemědělců jako prosazovaní jejich úzkých skupinových zájmů. Je sice možné využít publicity, která bude akcím věnována, k vysvětlení situace zemědělců, avšak efekt je sporný. Apel na zachování českého zemědělství je po zkušenostech veřejnosti s českým bankovnictvím, hutnictvím, strojírenstvím atd. složitou věcí a demonstrace (blokády) mohou být v tomto ohledu zcela kontraproduktivní.“ Tuček pochybuje i o tom, že by protestní akce mohla mít vliv na výsledek referenda o vstupu do Evropské unie, zejména, proběhne-li prakticky půl roku před ním. „Podle výzkumů veřejného mínění převažuje souhlas se vstupem do unie a výsledek referenda závisí především na tom, kolik obyvatel se jej zúčastní. Pokud bude účast nižší, je pravděpodobné, že se zvýší podíl odpůrců, uzavřel Tuček.
