Šlechtitele brambor na Vysočině ohrožuje letošní ekonomický propad zemědělců, který přechází v platební neschopnost. Zánik šlechtitelským podnikům hrozí i se vstupem do Evropské unie, pokud jim stát zastaví dotace. Podle zástupců šlechtitelských podniků zatím nejsou čeští zemědělci schopni z vlastních peněz zaplatit plné náklady za šlechtění.
Nerovných podmínek zemědělců po vstupu do unie se obává zástupce Selekty Pacov na Pelhřimovsku Petr Laštovička. "Potřebujeme, aby čeští zemědělci měli stejné příjmy jako ostatní zemědělci v unii, abychom mohli zvednout licenční poplatek," řekl. Zatímco v unii se platí licenční poplatek za šlechtění na tunu sadby až 2500 korun, v České republice se účtuje pouze 350 korun a ekonomiku šlechtitelů vyrovnává stát dotací. Po vstupu do unie by měla dotace odpadnout, protože neodpovídá jejím normám. "Pokud náklady na šlechtění nezaplatí zemědělci a nebudou dotace, skončíme," uzavřel Laštovička s tím, že jestli bude pro tuzemské zemědělce po vstupu do unie platit přechodné období s nižšími dotacemi, měli by mít přechodné období se státní podporou i čeští šlechtitelé. je. Podle generálního ředitele Sativy Keřkov na Havlíčkobrodsku, které největším českým šlechtitelem brambor, Milana Milichovského podnik ohrožuje platební neschopnost zemědělců i nedobytné pohledávky u obchodníků. "Cena konzumních brambor je nyní pod výrobními náklady. Pokud bude tento trend pokračovat a neprodáme sadbu ani na jaře, nepomůže nám ani dotace," řekl. České odrůdy se pěstují zhruba na pětině ploch osázených bramborami. Za posledních deset let se jejich kvalita zvýšila na úroveň zahraničních odrůd a domácí zemědělci se k nim začínají vracet. Podle šlechtitelů udržuje levnější tuzemská nabídka přijatelnou cenovou hladinu sadby.