Rozhovor se Zdeňkem Havlíčkem, výkrmcem krůt a majitelem firmy Druhaz pro výrobu a prodej krůtího masa
V minulých dnech jste zahájil provoz v nových jatkách v Sedlčanech, kde porážíte a porcujete krůty a krocany ze svého chovu. Situace na tuzemském trhu s krůtím masem a drůbeží vůbec není v současné době právě příznivá, ceny jsou velmi nízké. To asi nejsou nejpříhodnější výchozí podmínky?
Ceny jatečných zvířat i krůtího masa jsou doslova tragické a problémy má celý evropský trh. Krůty chovám od roku 1995 a od té doby byly jejich farmářské ceny vždycky ustálené, na rozdíl od kuřecího a vepřového masa, kde vždy byly velké výkyvy. Od října minulého roku ale ceny krůt padají vlivem přetlaku, který vyvolal silný dovoz neskutečně laciného mraženého zboží hlavně z Itálie, Maďarska a Brazílie. Jde o dotované maso, které je i po proclení stále velmi levné. Sama Evropská unie má potíže s nadbytkem drůbežího, i krůtího masa na trhu kvůli importům z jižní Ameriky a proto subvencuje jeho export do nečlenských zemí. A Maďarska se to týká proto, že majitelem tamních jatek je anglická společnost. Kdyby takový vývoj na trhu měl pokračovat delší dobu, bylo by to pro nás i ostatní chovatele a zpracovatele likvidační. Prodávat se ztrátou se nedá věčně. A za 31 korun za kilogram živé hmotnosti, kam už se ceny dostaly, se krocan skutečně vykrmit nedá. Ani zpracovatelé nemohou konkurovat dotovaným dovozům. Za 78 i 72 korun za kilogram, za něž se sem vozí krůtí prsa, se nevyrobí ani kuřecí, natož krůtí.
Co vás přivedlo k myšlence dotáhnout výkrm až ke zpracování?
Uvažoval jsem o tom vlastně několik let, ale celý záměr brzdily různé překážky, ať finanční, tak ze strany veterinářů. Loni v září jsem začal s výstavbou, či lépe řečeno přestavbou budovy, kde dávno v minulosti bývaly líhně, na porážku. Donutilo mě k tomu chování tuzemského monopolního zpracovatele. Česká republika jde jiným směrem než je tomu jinde ve světě, kde se ustupuje od menších porážek a vyrůstají obrovské fabriky. Tady vznikají menší porážky jako reakce na přístup monopolního odběratele k výkrmcům krůt. Já jsem s roční produkcí 250 až 300 tun jatečných zvířat patřil ke středním dodavatelům Adexu, který mě však stále tlačil do nevýhodnějších cenových podmínek.
Jakou kapacitu mají vaše jatka v Sedlčanech? Budete zpracovávat jen vlastní produkci nebo i od jiných výkrmců?
Původně jsem plánoval, že budu porážet jen jatečná zvířata z našeho chovu. Ale nebráním se tomu zpracovávat produkci také od jiných výkrmců, kteří se o tuto možnost už zajímají. Jenže při dnešní odbytové krizi nabíhá provoz jatek pozvolna, podle toho, co jsme schopni prodat. Mohli bychom ale při jedné směně bez problémů porážet 300 krocanů nebo 600 krůt.
Myslíte si, že v Evropské unii, která si více chrání svůj trh, to budou mít chovatelé krůt snazší?
Podle toho, co unie nabízí našim zemědělcům, mám spíš opačný pocit. Obávám se, že pokud budeme mít nerovnoměrné podmínky, tedy podstatně nižší dotace, tak vstup do EU nás zlikviduje a stane se z nás jen levná pracovní síla pro zahraniční firmy.
