Čeští mladí zemědělci mohou přijít o miliony korun, pokud náš systém podpory nebude odpovídat podmínkám Evropské unie, upozorňuje v rozhovoru prezident Společnosti mladých agrárníků ČR.
Co říká vaše organizace návrhu Evropské komise, podle něhož by naši zemědělci měli po vstupu do unie dostávat pouze čtvrtinové přímé platby?
Je zcela zřejmé, že unie nemá peníze na to, aby novým členům poskytovala plné platby. Zastáváme ale názor, že objem finančních prostředků pro zemědělce by měl být stejný na obou stranách, abychom nebyli diskriminováni. Nemalé podpory však můžeme získat formou strukturálních peněz a je přitom na nás, jak je budeme schopni čerpat. Obávám se ale, abychom právě veškerou pozornost při jednání s unií nezaměřili pouze na přímé platby a nezapomněli na jiné možnosti financování a možná pro nás výhodnější. Ona totiž existence a výše přímých plateb přímo úměrně ovlivňuje cenu půdy a nájemného a tak bychom si moc nepolepšili. Peníze by jen protekly dál. Nezapomínejme, že asi devacesát procent půdy v ČR je pronajato. V takovém případě by přímé platby nemusely znamenat růst konkurenceschopnosti.
Probíráte tyto otázky s partnery v kandidátských zemích?
Na nedávném setkání ve Velkých Losinách, kterého se zúčastnili zástupci organizací mladých zemědělců z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska, jsme se dohodli na společném stanovisku, které chceme předložit Evropské komisi a evropské organizaci mladých farmářů CEJA. Deklarujeme v něm požadavek, aby přistupující země měly shodné podmínky s nynějšími členy.
Na jaké podpory se mohou těšit mladí zemědělci po vstupu České republiky do Evropské unie?
Dotace mladým poskytuje Brusel ze strukturálních fondů. Bohužel náš dotační titul není plně v souladu s nařízením komise č. 1257 a hrozí, že mladí zemědělci mohou přijít o miliony korun. Pokud totiž nebude náš systém podpory odpovídat podmínkám unie, budeme muset dotovat tento program z národních zdrojů nebo výše podpory z EU bude nižší než v jiných zemích. Je to jako u Sapardu - dokud nebudeme mít vše připravené a program nebude koncipován jako v EU, tak sem Brusel peníze nepustí.
V čem se náš způsob podpory liší?
Rozpor je už v samotném názvu dotačního titulu - Podpora mladých začínajících zemědělců. Ministerstvo zemědělství titul totiž pro letošní rok upravilo bez konzultací s nevládními organizacemi tak, že dotaci mohou čerpat i zemědělci, kteří ji využili už v minulém roce. Vytrácí se tedy smysl slova „začínající“. Peníze od státu pak neslouží pro mladé lidi jako pobídka k tomu, aby podnikali v zemědělství. Nechť tedy ministerstvo vytvoří ještě jeden dotační titul se svým vlastním rozpočtem pod názvem Podpora mladých zemědělců, my to jedině přivítáme.
Společnost mladých agrárníků prosazuje jiný podpůrný systém, čím je ten váš efektivnější?
Vždycky jsme navrhovali přímou podporu, tzn. dvacetiprocentní dotaci na investice, kombinovanou s dotováním úroku bankovního úvěru. Že tento model může v praxi úspěšně fungovat, potvrzuje například Maďarsko, které jej uplatňuje od roku 1998. Mladí farmáři tam dostávají dotaci ve výši 30 procent na investice, podíl 45 procent představuje půjčka od banky s dotovaným úvěrem a zbylých 25 procent prostředků si musejí zajistit sami. Ročně tam podporu, na niž stát dává zhruba šest milionů euro, využívá na 120 farmářů. Podpora pouze formou přímé investiční dotace, k níž se u nás ministerstvo přiklonilo, nepřináší příležitost pro získání cizích zdrojů pro podnikání. Žadatel o tuto dotaci v okamžiku podávání žádostí neví, jaká bude procentní výše této dotace. Tento údaj ministerstvo oznámí až po ukončení podávání žádostí. Je to špatný model a roční zkušenost nám dává za pravdu. Podle našich informací se o dotace z tohoto programu ucházeli žadatelé, kteří investici realizovali nákupem z vlastních zdrojů, a převážně šlo o farmáře, kteří již hospodaří delší dobu. Tuto investici by uskutečnili i bez dotace, ale zkusili o ni požádat a bylo jim celkem jedno, jestli obdrží pěti, dvaceti či padesátiprocentní sazbu. Tím se samozřejmě snížila podpora pro ty, kteří očekávali vyšší „startovné“.
