Na ekologické zemědělství v loňském roce připadalo 212 tisíc hektarů půdy, tedy 5,3 procenta celkového zemědělského půdního fondu. O rok dříve to bylo 3,86 procenta. Podle MZe počet podniků, které se hlásí do systému ekologického zemědělství, stoupl v loni o 87 na 650. Finančně podporuje ekologické zemědělství od roku 1998. Zatímco před čtyřmi lety činily celkové dotace 48,09 milionu korun, loni to bylo 165,55 milionu korun.
Jiří Felčárek z tiskového oddělení MZe potvrzuje, že cena bioproduktů je proti "normálním" produktům přibližně o 20 až 30 procent vyšší. České domácnosti navíc vynakládají na potraviny kolem 30 procent všech výdajů, což je mnohem víc než u domácností v EU. To může poptávku po ekologických potravinách brzdit. Největší náklady bioprodukce spočívají v produkčních postupech, vyřazení umělých hnojiv, geneticky modifikovaných krmmiv a antibiotik. Každá ekologicky hospodařící farma musí zaplatit certifikaci 60 tisíc Kč ročně. V EU se nyní ekologické zemědělství prudce rozvíjí. Napomohly tomu dotace EU a také obava spotřebitelů z bezpečnosti potravin, například v souvislosti s nemocí BSE a aférou s dioxiny. Tradičně největší obliby dosahuje ekologické zemědělství v Rakousku, Itálii a ve Skandinávii.
