Pokles spotřeby hovězího masa a propad jeho ceny v důsledku BSE působí nejen ztráty chovatelům, ale komplikuje také restrukturalizaci našeho zemědělství zejména v podhorských oblastech. To byl také hlavní důvod proč v rámci podpůrných programů pro příští rok vyčlenila vláda nejvíc prostředků právě na programy, které se týkají skotu.
Jak vyplývá z údajů, které našemu týdeníku poskytlo tiskové oddělené MZe na podporu odbytu skotu je pro příští rok určeno celkem 236 milionů korun. Tento program se napřesrok objevuje vůbec poprvé, naproti tomu program na podporu chovu dojných krav z vládního nařízení vypadl. Druhým programem, který zaznamená v roce 2002 zvýšení finančních prostředků, je program na podporu chovu krav bez tržní produkce mléka a chovu ovcí a koz. Ve srovnání s letošním rokem, kdy na tyto podpory připadla částka 480 milionů korun, se počítá celkem s 550 miliony korun, což představuje nárůst o téměř 15 procent.
Z programu podporujícího odbyt hovězího masa budou dotováni chovatelé, kteří dodají na jatka telata – býčky pocházející od krav mléčných plemen. Podle náměstka ministra zemědělství Lubomíra Konšela by toto opatření mělo odstranit z trhu produkci méně kvalitního hovězího masa. Program k podpoře chovu skotu bez tržní produkce mléka by měl pomoci České republice dosáhnout při vstupu do Evropské unie zvýšení stavu takto chovaného skotu až na 230 tisíc kusů. To je nutné také proto, aby ČR měla nárok na dotace z unijních fondů.
Druhým záměrem, který je ale podle Konšela zatím v oblasti úvah, je snaha stáhnout z trhu hovězího masa produkci z nutných porážek krav starších 30 měsíců tím, že by maso z těchto porážek nebylo určeno k lidské spotřebě ale pouze ke krmným účelům, například pro domácí zvířata, nebo k výrobě masokostní moučky. Náměstek ovšem připouští, že takové opatření by mělo následky pro každého chovatele, který by totiž zřejmě ještě musel za případnou likvidaci starého zvířete platit. V lepším případě, bylo-li by maso zpracováno na krmivo, by zůstal chovatel na nule. „Mělo by se změnit naše myšlení, protože pořád kalkulujeme s tím, že kráva po určité době má ještě tržní hodnotu. Tak by se nemělo uvažovat, protože kráva, pokud má za sebou v průměru čtyři, pět laktací by měla být zaplacena jak produkcí mléka, tak produkcí telat,“ dodal Konšel s tím, že to samozřejmě předpokládá solidní cenovou politiku
Podle Josefa Kubiše z Agrární komory ČR by odstranění všech krav starých nad 30 měsíců věku z lidské výživy prodražilo výrobu mléka o dvě až 2,5 miliardy korun (při předpokládané roční produkci mléka 2,5 miliardy litrů). Tento krok, o jehož zavedení uvažuje nejen české ministerstvo zemědělství ale také Evropská unie, by zvýšil cenu litru mléka o 80 haléřů až o jednu korunu. Prezident komory Václav Hlaváček soudí, že v takovém případě by měl chovatel dostávat za kvalitní hovězí až 50 Kč/kg.
