Dočesná, která se již tradičně v Žatci koná, letos sice propršela, ale na tento rok chmelaři nebudou vzpomínat ve zlém. Co do kvality a objemu se letošní sklizeň zařadí k dlouholetému průměru. Mezi pěstitele, kteří republikový průměr zlepšují, patří společnost s r. o. Chmel-Vent z Kněžic na Žatecku.
V názvu firmy má slovo chmel své opodstatnění, vždyť „zelené zlato“ tvoří tři čtvrtiny tržeb, za rok kolem 12 milionů korun. Chmel produkuje s vysokou intenzitou na 94 hektarech a vedle tradiční odrůdy Žatecký poloraný červeňák má na 14 hektarech novou, výkonnější odrůdu Sládek. Podle jednatele společnosti ing. Lubomíra Venta je u nových hybridních odrůd (vedle Sládka vyšlechtil Chmelařský institut ještě odrůdy Bor, Premiant a nejnověji Agnus) rentabilita z hektaru vyšší než u Žateckého poloraného červeňáku. „Musí se ale pěstovat intenzivně, aby hektarový výnos dosahoval dvě tuny,“ zdůraznil Vent. Za tunu Sládka platí obchodníci 80 až 90 tisíc korun, za klasický žatecký chmel 130 až 140 tisíc.
Sládek láme rekordy
Odrůdu Sládek vysadila společnost už v letech 1996 až 1998, tedy v době, kdy český chmel zasáhla vážná odbytová krize. Zatímco u tradičního žateckého chmele činí výnos v dlouhodobém průměru, a platí to i pro letošní rok, jednu tunu z hektaru, Sládek dal už jako jednoletý výsaz 1,35 tuny. „V produkčních letech byl nejhorší výsledek 1,8 tuny a nejlepší 2,45,“ porovnal Vent. Letošních 2,5 tuny s výbornou kvalitou chmelových hlávek představuje tedy další rekord.
Nadprůměrný výnos měli v Kněžicích také u Žateckého poloraného červeňáku. „U něj jsme česali 1,1 tuny suchého chmele z hektaru. Ve chmelnicích s kapkovou závlahou to bylo až 1,3 tuny,“ uvedl inženýr Vent. Kapkovou závlahu na osmi hektarech si firma pořídila letos, pro příští sklizeň ji chce rozšířit o dalších 12 hektarů. “Bez závlahy intenzitu neuděláme a bez intenzity nebudeme po našem vstupu do Evropské unie konkurenceschopní. Jestliže dnes začíná rentabilita pěstování chmele na výnosu jedné tuny z hektaru, v EU se posune na 1,2 tuny,“ uvědomuje si pěstitel. Ve zhruba 50 hektarech chmelnic může zalévat tzv. podmokem, čili napouštěním vody do řádků, což ale zdaleka není tak efektivní a spotřebuje se mnohem více vody než při přesné a řízené kapkové závlaze.
Pořízení kapkové závlahy na jeden hektar přišlo chmelaře asi na 80 tisíc korun, a to si ještě montáž zajistil vlastními silami. Stát letos poprvé na tyto investice přispívá. „Místo přislíbené dotace do 60 tisíc korun na hektar ale poskytuje 37,5 tisíce korun,“ poukázal Vent.
Chmelaři čekali větší pomoc
Šanci českého chmelařství vidí pěstitelé v rozšiřování nových hybridních odrůd, které by nahradily zahraniční extrakty používané v pivovarech v tuzemsku. Při výsazu výnosnějších odrůd a výstavbě nových chmelnic se však neobejdou bez pomoci státu. „Loni se dotace na výsadbu pohybovaly kolem 70 tisíc korun na hektar, letos je ale přislíbených pouze 45 tisíc korun. Na výstavbu nových konstrukcí hodlá ministerstvo zemědělství podle předběžných propočtů přispívat částkou 135 tisíc korun na hektar. Celá investice přitom vychází na zhruba 450 tisíc,“ porovnal Vent. Přestože se mu snížení státní podpory nepozdává, bude ve výsadbě pokračovat.
„Bez obnovy to prostě nejde,“ konstatuje. Průměrné stáří chmelnic se v České republice pohybuje kolem 18 let, což podle Venta není příznivé číslo. Jeho chmelnice jsou v průměru o 4,5 roku mladší a tento věk by chtěl ještě dál snížit. „Svého vrcholu dosahují chmelnice v deseti až dvanácti letech. V Německu je průměrné stáří asi jedenáct let, v USA devět let. Obnova odrůd směrem k výkonnějším s vyšším obsahem alfa-hořkých látek je tam velmi rychlá. Kdo by nepřesazoval, vypadl by z trhu.“
Býci zvyšují výnosy chmele
Statková hnojiva do chmelnic - tuto vhodnou kombinaci umožňuje úspěšnému chmelaři výkrm býků. Běžně jich má kolem pěti set, teď počet vykrmovaných býků snížil kvůli špatnému odbytu o 70 kusů. Zatímco za hovězí měla společnost Chmel-Vent v normálních letech tržby kolem šesti milionů korun, BSE je letos podle jejího jednatele srazí na zhruba 4,6 milionu. A co u hovězího zamýšlí dál? „Budu nakupovat z pastvy jen čistý masný skot a věřím, že příští rok se cena jatečných býků zase vrátí na původní úroveň.“
Celkově hospodaří Ventova firma na 600 hektarech zemědělské půdy. Vedle 94 hektarů chmelnic, z nichž 22 hektarů je vlastních, pěstuje na 250 hektarech obiloviny a na ostatních plochách kukuřici a pícniny pro živočišnou výrobu.
