První říjen bude přelomem v systému podpory bionafty. Výrobci kvitují s povděkem, že nová pravidla potvrzená vládním nařízením č. 86/2001 mají pětiletou platnost. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude výrobcům MEŘO prodávat řepku za takovou cenu, aby směsné palivo mohlo být o deset procent levnější než motorová nafta. Cena řepky by se měla pohybovat kolem 4000 korun za tunu, přesná výše se bude odvíjet od ceny klasické nafty a řepkových pokrutin.
Fond rozdělí výrobcům na celý hospodářský rok 230 tisíc tun řepky, což odpovídá produkci 73 600 tun MEŘO. O řepku mohou výrobci metylesteru požádat do konce srpna, jejich zájem však zcela určitě vysoce překročí vyhlášené množství. Jenom Setuza se chce ucházet zhruba o 150 tisíc tun řepky a jihlavský Agropodnik téměř 94 tisíc tun. Václav Saenger z Agropodniku počítá, že příděl suroviny pro výrobu dotovaného MEŘO bude znát nejdříve v polovině září. A to je podle něho vzhledem k nynějšímu nákupu řepky a uzavírání obchodních smluv dost pozdě. Zpracovatelé také nemají podle mluvčí Setuzy jasno v tom, jak budou fondu za řepku platit.
Ředitel SZIF Jan Höck na náš dotaz vysvětlil, že výrobci musí složit zálohu 1000 korun za tunu na celé množství řepky přidělené fondem. Pak budou doplácet za řepku po čtvrtletích v závislosti na tom, kolik jí odeberou.
Současná výrobní kapacita na MEŘO v České republice 94 tisíc tun nebude letos konečná. Sdružení výrobců odhaduje, že se může vyhoupnout až na 110 až 120 tisíc tun. V lepším případě pak podle Petra Jeviče výrobci získají levnější řepku pro tři čtvrtiny svých výrobních možností a zbytek suroviny si budou muset obstarat jiným způsobem. Stát však ani v příštích letech nemíní rozšiřovat podporu bionafty rozsáhlejším prodejem řepky přes SZIF. Dnes již dotovaná bionafta představuje deset procent spotřeby motorové nafty u nás a jsme tak i vzorem pro Evropskou unii. Tam je před schválením nová podpora bionafty, díky níž by podíl tohoto paliva na unijním trhu pohonných hmot měl v roce 2010 dosáhnout deseti procent.
Zatímco někteří výrobci chápou, že stát limituje množství dotované bionafty, jiní mají opačný názor. „Vzhledem k nedostatku financí ve státním rozpočtu asi není jiná možnost. O zrušení limitů a dotací by se dalo uvažovat pouze v případě zavedení tzv. ekologických daní na ostatní paliva,“ domnívá se Saenger. Naopak Setuza, jak uvádí její mluvčí, nevidí důvod, proč by měl stát takto omezovat objem dotovaného biopaliva. Argumentuje ochranou životního prostředí, již vloženými investicemi státu do oleoprogramu, poptávkou tuzemského trhu po levnějším produktu, strategií EU a v neposlední řadě systémem uvádění půdy do klidu, v němž je zařazena řepka pro nepotravinářské účely.
