Poptávka po bionaftě na našem trhu stoupá. Výrobci, ač rozšiřují kapacity, nevykrývají požadavky pumpařů. Je to i tím, že se směsné palivo a metylester řepkového oleje v nebývalém množství vyváží. Stát letos podporuje jen zhruba polovinu loňské produkce metylesteru, a tak si výrobci exportem nedotovaného metylesteru i bionafty řeší svoji ekonomiku.
Letošní rok je komplikovaný tím, že se uplatňují dva způsoby státní podpory oleoprogramu. Posledního září skončí přímá podpora formou dotací, k níž se od července připojila nižší spotřební daň za bionaftu. Od října se začne spolu s fiskální uplatňovat i nepřímá podpora přes intervenční fond, který bude výrobcům prodávat dotovanou řepku. „Důležité je zajistit celoroční kontinuitu výroby a zdá se, že se to podaří,“ věří Petr Jevič, výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty. Za prvních pět měsíců dosáhla výroba metylesteru řepkového oleje (MEŘO) 21 600 tun, za celý loňský rok to bylo přes 67 tisíc tun. Směsného paliva se v tuzemsku vyrobilo od letošního ledna do května 62 747 tisíc litrů, loni celoroční výroba překročila 227 tisíc tun.
Největší domácí producent MEŘO, akciová společnost Setuza, vyrobila za první pololetí 16 800 tun, což je o 4200 tun méně než za stejné období loňského roku. Ve svých dvou provozech v Olomouci a Mydlovarech může Setuza ročně vyrobit 48 tisíc tun metylesteru, loňská produkce představovala téměř 44 tisíc tun. „Snahou Setuzy je přiblížit se letošní produkcí v co nejvyšší míře výrobním kapacitám,“ uvedla její mluvčí Marie Logrová. Meziroční pokles výroby v prvním pololetí je podle ní dán nejasnou dotační politikou počátkem roku, která byla nastavena se zpožděním, navíc při výrazně okleštěném financování. Jestliže loni stát podporoval oleoprogram zhruba 1,2 miliardy korun, na letošní tři čtvrtletí uvolnil pouhých 465 milionů korun.
„Kapacity na výrobu metylesteru se u nás neustále rozšiřují a nyní dosahují 94 tisíc tun. Stát přitom podporuje jen asi 40 procent výroby. V porovnání s loňskou dotovanou produkcí přispívá na 53 procent výroby,“ upřesnil Jevič s tím, že výrobci zatím letos vytěžují své kapacity asi na 60 až 70 procent.
Agropodnik Jihlava, druhý největší producent MEŘO, rozšířil od letošního května svoji roční kapacitu na 30 tisíc tun. Letos ji ale zdaleka nevyužije. Ředitel společnosti Václav Saenger předpokládá, že za celý rok vyrobí 16 500 tun metylesteru. Za prvních půl roku přitom produkce činila 3200 tun, což je o 1100 tun meziročně více. „Vzhledem k nízkému objemu dotované výroby nestačíme vykrývat poptávku. Abychom vytížili výrobnu, musíme produkovat i nedotované MEŘO, což ale zhoršuje naši celkovou ekonomiku,“ poznamenal.
Obě společnosti potvrzují, že poptávka po jejich produkci roste. Podle ředitele Agropodniku stoupl od června zájem odběratelů i o nedotované MEŘO. Jak poznamenává mluvčí Setuzy, tuzemská poptávka po nedotované směsné naftě je sice menší než po levnější dotované, přesto se společnosti daří na našem trhu uplatnit část dražšího metylesteru.
Zemědělci nezaznamenali pokles cen bionafty, kterým by čerpací stanice zareagovaly na snížení spotřební daně u této pohonné hmoty, kritizoval nedávno šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek. Novelou zákona o spotřební dani platné od 1. července se tisíc litrů bionafty zdaňuje 5624 korunami místo dosavadních 8150 korun. Společně s prezidentem Agrární komory a předsedou Svazu zemědělských družstev a společností chce proto Dufek dát podnět antimonopolnímu úřadu, aby prověřil, proč se bionafta nezlevnila.
„Svým způsobem mají tito pánové pravdu. Že se nedodržuje desetiprocentní cenový rozdíl ve prospěch směsné nafty, není vina výrobců, ale prodejců. Ti kvůli nedostatečné nabídce dotované bionafty míchají dotované a nedotované biopalivo a pak jim vychází i jiná cena,“ vysvětlil Petr Jevič. Poznamenal také, že s tím, jak poklesla spotřební daň, se snížily i státní dotace.
