Působení starých ekologických zátěží ministerstvo zemědělství potvrzuje. Podle náměstka pro lesní hospodářství Pavla Rybníčka nejde jen o vliv sloučenin síry a těžkých kovů, ale také například o následný o nedostatek hořčíku. Poškození porostů je však podle něj v některých lokalitách, kde je půda v pořádku, stejné jako tam, kde je její chemismus porušen. .
„Je pravda, že oxidy síry byly v ovzduší velmi zredukovány, roli velkého znečišťovatele ovzduší však hraje i silniční doprava, která produkuje zejména oxidy dusíku,“ poznamenal s tím, že vědecké kapacity zatím nedokázaly důvody současných potíží lesních porostů jednoznačně vysvětlit.
Důsledkům kyselých dešťů se zemědělský resort snaží čelit vápněním, které se používá s krátkou přestávkou již od sedmdesátých let. Z prostředků MZe jde na tento účel ročně 70 mil. Kč, dalších 30 mil. Kč přidává s. p. Lesy ČR. „Lokality identifikujeme na základě rozborů půd, které opakujeme i po zásahu,“ vysvětlil Rybníček s tím, že k vápnění se používá dolomitový vápenec, který zároveň umožňuje doplnit deficit hořčíku v půdě. Jak dodal, vysazování listnatých dřevin předepisuje platný lesní zákon, stejně jako pěstební zásahy.
