Úloha zemědělství se v současné době mění. Jeho úkolem bude nejen nasytit obyvatelstvo, ale také produkovat zdravé potraviny tak, aby životní prostředí bylo poškozeno co nejméně. Shodli se na tom ministr zemědělství České republiky Jan Fencl a jeho rakouský kolega Wilhelm Molterer na Evropské letní akademii ekologického zemědělství v Lednici, kde se sešlo kolem 250 hostů z 25 zemí.
„Evropské zemědělství budoucnosti by mělo být multifunkční a mělo řídit se podle principů udržitelného rozvoje. Očekává se od něj, že bude dodržovat zásady ochrany půdy, vody či zdraví. Přitom by ale mělo zůstat konkurenceschopné,“ zdůraznil Molterer. V Rakousku obhospodařuje ekologicky téměř dvacet tisíc zemědělců 287 900 hektarů, což je zhruba devět až deset procent celkové výměry zemědělské půdy. V rámci Evropy se tak řadí mezi země s největším podílem biologického zemědělství. Za ním následují Itálie a Finsko se zhruba 6,5 %. Česká republika, která zaznamenala v posledních letech prudký nárůst v této oblasti, má nyní 563 podniků, hospodařících na 165 700 hektarech převážně trvalých travních porostů a dosáhla tak téměř čtyřprocentního podílu.
Podle Molterera pomohla Rakousku k vysokém podílu ekologického zemědělství nejen téměř osmdesátiletá tradice, ale také možnost plně využít výhod Společné agrární politiky po vstupu do EU. Pozitivní vliv měl také nárůst poptávky po těchto produktech na trhu a zájem progresivních zemědělců o tento způsob hospodaření. Rakousko má v současnosti slibně rozvinutý trh a ekozemědělce významně podporuje. Výše podpor v ČR je více než o polovinu nižší proti EU, ale MZe podle Fencla na ekologickém zemědělství šetřit nechce. Finanční podpora, vyplácená prostřednictvím nařízení vlády o mimoprodukčních funkcích zemědělství, vzrostla ze 48 milionů v roce 1998 na letošních nárokovaných 161 miliónů a pohybuje se od jednoho do 3,5 tisíce korun na hektar. „Podporu ekologického zemědělství je třeba do budoucna prohlubovat,“ řekl Fencl. Přesto ho ale vidí pouze jako "doplněk k vysoce intenzivnímu zemědělství v produkčních oblastech."
Oba ministři se také shodli na tom, že rozvoj ekologického zemědělství bude určovat poptávka po jeho produktech. Podíl biopotravin v Rakousku dosahuje devíti až deseti procent, u nás je na úrovni 3 až 3,5 procenta. V současnosti se v Evropě očekává nárůst poptávky po bioproduktech, který byl podpořen sérií skandálů od výskytu dioxinů v krmivech až po BSE. Jak podotkl Molterer, obyvatelstvo má legitimní nárok na bezpečné potraviny, což by měli zajistit všichni, kdo se na jejich produkci podílejí. Do budoucna se podle něj budou měnit priority spotřebitelů, kteří nebudou nakupovat jako dosud podle „velikosti a barvy“, ale budou očekávat, že potraviny, vyprodukované etickým způsobem, budou mít také pozitivní vliv na zdraví.
