Rozvrácený evropský trh s hovězím masem, pokles cen a poptávky o více než 30 %, přes 180 000 nakažených kusů skotu ve velké Británii a téměř 2000 na kontinentu, dosud nevyčíslené hospodářské ztráty. Ve Státním veterinárním ústavu v Praze, kde jsme se informovali o způsobu testování na BSE, dostáváme při vstupu do laboratoře kompletní ochranný oděv na jedno použití. Bovinní spongiformí encefalopattií, více známou pod názvem nemoc šílených krav, zde rozhodně neberou na lehkou váhu.
První případy BSE se na farmách ve Velké Británii objevily v roce 1970. Až v roce 1986 byl však výskyt této choroby přisouzen zkrmování masokostních mouček z ovcí nemocných scrapií, které začalo již v roce 1926. V následujících letech britské Ministerstvo zemědělství, rybářství a potravinářství omezuje „v zájmu zemědělců“ informace o BSE a vylučuje možnost, že by maso z nakažených zvířat mohlo být pro lidi nebezpečné. Jako argument se uvádí, že dosud jedli lidé maso ovcí nakažených scrapií bez jakýchkoliv následků. První dva smrtelné případy nové formy Creutzfeldt- Jacobovou choroby, se objevily v roce 1995 a rok poté připouští britská vláda spojitost mezi BSE a CJD. Touto chorobou, kterou způsobují pozměněné priony, zatím onemocnělo 97 lidí, z nichž sedm je naživu. Přenos BSE na ostatní živočišné druhy byl prokázán již před jedenácti lety. Přenos této nemoci na lidi lze z praktických důvodů prokázat pouze nepřímo, například podle výrazně zvýšeného výskytu choroby v anglické vesnici Queniborough. Tam řezníci zvířata zabíjeli postaru propíchnutím mozku přes míchu a k porcování mozků i masa používali stejné nože. Předpokládá se proto, že takto potřísněné maso bylo zdrojem infekce.
Deset let testů
„V České republice se skot na BSE vyšetřuje systematicky od roku 1990. Zpočátku šlo o jednotlivé vzorky, které přicházely na veterinární školu, či Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Od roku 1997 Státní veterinární správa rozhodla, že se toto onemocnění bude sledovat a stanovila referenční laboratoř při Státním veterinárním ústavu v Praze,“ vysvětluje ředitel ústavu MVDr. Bedřich Horyna.
V prvních letech se u nás vyšetřovalo histologickou metodou, která spočívá v mikroskopické prohlídce obarvených řezů mozkové tkáně a hledání charakteristické vakuolizace buněk. Osvědčila se u zvířat, jež vykazovala některé z příznaků choroby. Od letošního ledna se podle rozhodnutí SVS začala používat švýcarská metoda Westen blott. „Přešlo se na ní nejen proto, že umožňuje zpracování mnohem většího počtu vzorků ale především proto, že je daleko citlivější a dokáže odhalit nemocná zvířata v takovém stadiu, kdy se na nich nedají pozorovat žádné příznaky,“ říká Horyna. Tato metoda, uznaná v rámci zemí EU, je založena na imunologickém vyšetření tkáně odebrané z prodloužené míchy a mozkového kmenu.
Elektroforéza a protilátky
Cesta vzorku z místa odběru musí být rychlá, proto ji zajišťují vozy s chlazením, které objíždějí po určených trasách region. Během 24 hodin po odběru je vzorek v ústavu, kde se zaeviduje a předá laboratoři, která má stejnou lhůtu pro jeho zpracování, jež trvá osm hodin a dělí se do dvou základních částí. Nejprve je třeba vzorek připravit. Z části zvané obex se odebere tkáň o hmotnosti 0,5 až 1g. Místo bylo zvoleno na základě zkušenosti, která ukazuje, že právě zde dochází k nejranější přítomnosti prionů. Důvod však není dosud znám. Vzorek je třeba převést do roztoku. Slouží k tomu speciální vrtulka, jejíž rychlost dosahuje 20 000 ot/min. Ta přemění odebraný kousek tkáně ponořený do homogenizačního pufru během jedné minuty na napěněný roztok, připomínající mléčný koktejl. Z něj se pak pipetou odeberou do připravené sady dva vzorky.
Dosud probíhala veškerá práce z bezpečnostních důvodů v laminárním boxu typu Biohazard. Prostorná skříň s úzkou štěrbinou pro ruce funguje podobně jako digestoř. Vzduch je do ní nasáván a ven z místnosti vychází přes filtr s účinností 99,9 %.
„Takové opatření je nutné proto, že není vyloučen vznik aerosolu, který by člověk mohl polknout a tak se nakazit. Pracovníci mají plášť, roušku a dvoje rukavice. Jedny z nich po ukončení této fáze sundají. Zařízení se používá i při práci s některými viry,“ doplňuje ředitel.
V další fázi se ve vzorku zlikvidují veškeré bílkoviny, s výjimkou infekčních prionů. Zařídí to trávící enzymy. Podobný proces probíhá i v živém organismu, a právě rezistence prionu působícímu BSE vůči enzymům v trávicím traktu umožňuje jeho přechod do těla v téměř nezměněné podobě.
Následuje elektroforéza, která oddělí jednotlivé složky. Ty se poté z agaru „přeblotují“ – přesunou na speciální membránu. Po kontrole přenosu přichází konečný důkaz přítomnosti infekčního prionu. Provedou ho monoklonální protilátky, jež se na něj naváží a další protilátky s markerem, které se přichytí na nich. Marker „světélkuje“, a tím osvítí přiložený film. Výsledek potom lze zřetelně vyhodnotit prostým okem.
„Letos bylo vyšetřeno téměř 5500 vzorků, všechny s negativním výsledkem. Přibližně tisícovka se vyšetřovala v rámci monitoringu SVS, zbytek si zaplatily masokombináty,“ říká MVDr. Horyna. Jen Státní veterinární správa předpokládá, že letos nechá vyšetřit 5000 vzorků ze zvířat, která uhynula nebo musela být nutně poražena, ač nebyl přesně znám důvod jejich potíží, nebo těch, jež měla některý s příznaků nervové choroby. V těchto případech šlo o zvířata starší 30 měsíců. Dovezená zvířata se testují bez výjimky.“Zvládnout všechny testy by neměl být problém, protože v Praze činí vyšetřovací kapacita 50 až 100 vzorků za den, na podobném pracovišti v Jihlavě pak až 500 vzorků. U obou se předpokládá rozšíření testovací kapacity, “vypočítává ředitel.
Ekonomika
Speciální přístroje pro tuto metodu, které jsou pro jistotu duplicitní, stály 800 000 korun. Set na 100 vzorků stojí 60 000 korun. Jeden test pak zájemce přijde na 1600 korun. Ekonomika testování pro nás zatím vychází mírně deficitně, rentabilita by se měla dostavit s vyšším počtem zkoušených vzorků. Nejvíce proděláváme tehdy, když jich přijde málo a nevyužije se celá sada,“ říká MVDr. Horyna a pokračuje. „K práci se navíc používá řada chemikálií, které nejsou součástí setu a všechny se dovážejí ze zahraničí. Tam jsou také testy až trojnásobně dražší“.
