Členové Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) chtějí od své organizace, aby za ně nejen lobbovala, ale zajišťovala i programy, které jim přinesou konkrétní ekonomický efekt. Na bohatší činnost jsou ochotni si připlatit, jak odsouhlasili na třetí valné hromadě konané v pátek 18. května v Jihlavě. Ta byla také volební - předsedou ASZ zůstává na další dva roky Stanislav Němec.
Jako zásadní krok pro vyjasnění majetkových vztahů a dokončení transformace českého zemědělství chce ASZ prosazovat uskutečnění pozemkových úprav. „Bez vnesení pořádku do majetkových vztahů si můžeme o spravedlnosti jen povídat,“ uvedl Němec při představení prvního z osmi bodů programu ASZ na období 2001 až 2003. Dalším je prosazování dotačních titulů podporujících rozvoj rodinných farem, které zapadají do evropského modelu zemědělství a venkova. „Česká republika se oficiálně připojuje k tomuto modelu, ale někteří si pod ním představují jen dotace. Evropský model ale není o vysokých koncentracích krav a prasat, trendem v EU je zelené zemědělství,“ poznamenal Němec.
Asociace se také hlásí k myšlence družstevnictví založené na odbytových družstvech. V některých regionech již taková uskupení přinášejí svým členům prospěch, potvrdil zástupce hospodářského družstva Vysočina zasahujícího do čtyř okresů. Zakládání dalších chce napomáhat i centrum ASZ. Farem, které provozují agroturistiku není zas tak málo, a snahou je propojit je do konce letošního roku na národní kancelář. Nejpozději po žních, přislíbil Němec, ožije internetová stránka přístupná pouze členům ASZ, kde najdou servis s počasím, cenami nebo i poptávku po komoditách. Dále by se měl rozvíjet program Česká farma, kde je podle Němce zapojeno přes 65 firem a někteří jeho výhod v podobě slev dost využívají. Zpracování projektů a pomoc při finančním zajištění investice je konkrétní nabídka ASZ u programu SAPARD.
Valná hromada pověřila vedení asociace, aby usilovalo o zrušení podmínky kvalifikace a praxe u dotačního titulu pro mladé začínající zemědělce, aby se zasadilo o rozpuštění transformačních rezerv u transformovaných subjektů, prosazovalo dlouhodobou (pětiletou) platnost dotačních titulů. Z novely zákona o prodeji státní půdy chtějí soukromníci vypustit diskriminační ustanovení o minimální výměře deset hektarů a dobu hospodaření pro předkupní právo.
Při volbách se částečně obměnilo patnáctičlenné předsednictvo. Jediným kandidátem na předsedu byl Stanislav Němec, když Jan Miller a Josef Stehlík nominaci z pléna nepřijali. Zatímco Jan Váňa zůstává místopředsedou, jeho dosavadního kolegu Ericha Kříže vystřídal Josef Votava z regionu Havlíčkův Brod.
Ministra Jana Fencla asociace do Jihlavy záměrně nepozvala, v den valné hromady se ale překvapivě omluvil předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Palas a nepřijel ani stínový ministr čtyřkoalice Jan Grůza. Vládní zemědělskou politiku kritizoval na shromáždění Miloslav Kučera, stínový ministr ODS. „Transformace našeho zemědělství skončila v roce 1994 a od té doby státní politika stabilizovala existující formy hospodaření. Je to historická chyba, kterou budeme dlouho napravovat,“ prohlásil. Z peněz za sucho nemůžeme mít podle Kučery radost. „Byl to velký zásah do státního rozpočtu, navíc se peníze rozdělovaly nespravedlivě. Pět miliard šlo na úkor jiných odvětví a na to všichni doplatíme,“ dodal.
V jihlavském sále promluvili i zahraniční hosté - vůdčí osobnosti partnerských organizací z Polska, Slovenska a Maďarska. Ty spolu s ASZ tvoří Středoevropskou radu rolníků, která při této příležitosti dál rozvinula svůj společný program, založený především na postoji vůči EU. Jestliže ale česká asociace se jednoznačně hlásí ke vstupu naší země do unie, názory polských rolníků jsou vyhraněnější. Obávají se vykoupení půdy a nechtějí připustit její prodej cizincům do doby, než se Polsko ekonomicky vyrovná vyspělým zemím unie. Na diskriminační politiku státu vůči soukromým zemědělcům na Slovensku si postěžoval předseda jejich sdružení Pavol Bottka. Zatímco v Polsku podle něho soukromí rolníci hospodaří téměř na veškeré půdě, v Maďarsku na 62 a u nás na 25 procentech, tak na Slovensku pouze na devíti procentech.
