Při zdůvodňování různých kroků se občas setkáme s tvrzením, že jde o věci, k nimž jsme se zavázali v asociační dohodě. Na to, jak to doopravdy je s touto dohodou a k čemu jsme se v ní vlastně zavázali, jsme se zeptali Marty Teplé z ministerstva zemědělství.
„Asociační dohoda, jejíž přesný název je Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (ED), vstoupila v platnost v únoru roku 1995,“ uvedla Teplá a dodala: „Pokud jde o zemědělství, týká se Evropská dohoda zejména sjednaných koncesí na vybrané zemědělské a potravinářské výrobky. Tyto koncese spočívají v celních úlevách buď v rámci kvót, nebo bez nich, které si obě strany poskytují na reciproční bázi. Mají usnadnit obchod mezi oběma stranami dohody.“ Vzhledem k tomu, že se Evropská unie postupně z původních 12 členů, které měla v době podpisu ED, rozrostla o další tři země, uzavřela ČR s EU Dodatkový protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody. Platí od prosince 1998 a zohledňuje nejen vstup Rakouska, Finska a Švédska do unie, ale také výsledky jednání Uruguajského kola GATT. V loňském roce začala počátkem července první fáze liberalizačního procesu v rámci ED, která bývá označována jako „dvounulová varianta“. Odstraňuje cla u tzv. necitlivých komodit, u nichž je vzájemný obchod minimální, a také cla a exportní subvence u vybraných citlivějších položek, přičemž liberalizace obchodu s těmito položkami je omezena množstevními kvótami (příkladem je vepřové a drůbeží maso, sýry a konzervy). „V současné době je připravena liberalizace u zpracovaných zemědělských výrobků,“ poznamenala Teplá a vysvětlila, že tento postup má sloužit kandidátským zemím k tomu, aby se lépe připravily na své budoucí působení v rámci jednotného trhu unie a zvykaly si na bezcelní prostředí a konkurenci. V Evropské dohodě se ČR zavázala k tomu, že se ve vzájemném obchodě s EU nebude zavádět nová dovozní či vývozní cla a že cla a poplatky, které mají stejný účinek, nebude zvyšovat a také k tomu, že nebude uplatňovat žádná nová kvantitativní dovozní či vývozní omezení. ČR se rovněž zavázala, že vyvine úsilí směřující k postupné slučitelnosti právních předpisů,“ uvedla Teplá. Zároveň upozornila, že ED přímo uvádí předpisy, jejichž slučitelnost je nutná pro fungování jednotného trhu. U zemědělství jde zejména o oblast zdraví zvířat a rostlin, technické normy a předpisy. Dohoda nás tedy například nezavazuje k zavádění tzv. produkčních kvót na určité komodity. Nemusíme a ani nemůžeme přejímat nařízení Evropské komise, která pro nás budou po vstupu do EU přímo platit. Musíme však připravit na jejich aplikaci příslušné instituce.
Jak Teplá upozornila, ČR předložila Evropské komisi v prosinci 1999 tzv. Poziční dokument ke kapitole 7 - zemědělství. V něm slíbila, že v době vstupu do EU přijme právo společenství vztahující se k aplikaci Společné zemědělské politiky, to znamená, že bude používat takové režimy, mechanismy a opatření této politiky, které budou v té době v platnosti, tedy i kvóty.
