Postavit mlékárnu Pragolaktos na nohy se v minulosti pokoušelo několik zachránců. Neúspěšně. Letos vstoupila do Prahy s nemalými plány společnost Nutricia Dairy and Drinks Group prostřednictvím dceřiné firmy Nutricia Mléčná výživa Opočno. Netají se tím, že chce na tuzemském trhu dál expandovat. K revitalizaci živořícího podniku bude potřebovat i mnohem silnější přísun syrového mléka. Jakou obchodní politikou chce získat jeho dodavatele, jsme se ptali Jana Chroustovského, předsedy představenstva a generálního ředitele a. s. Nutricia MV Opočno.
Stali jste se stoprocentním akcionářem společnosti Bohemilk, která obchoduje s výrobky Pragolaktosu. Jeho většinovými vlastníky jsou však zemědělci, kteří zhruba před rokem převzetím akcionářského podílu kapitalizovali své pohledávky. Zřejmě budete chtít získat dominantní slovo i ve výrobní části, je to tak?
Vstup do obchodní firmy Bohemilk byl první etapou celé akvizice. V současné době probíhá druhá fáze, kdy vstupujeme do Pragolaktosu. Cílem Nutricie je být majoritním vlastníkem výrobní části, spolupodílet se na vyrovnání minulosti této mlékárny, modernizovat ji, doplnit technologiemi a zabezpečit přísun dalšího mléka, což jsme částečně již realizovali. Počáteční množství 110 tisíc litrů mléka denního nákupu jsme prostřednictvím smlouvy s družstvem Mlecoop navýšili od 1. dubna o 85 tisíc litrů z mlékařského družstva Střední Čechy. Toto mléko v minulosti v Pragolaktosu bylo, ale kvůli jeho neutěšené ekonomické situaci odešli dodavatelé k jiným zpracovatelům, mimo jiné do Jihočeských mlékáren.
Jaký denní nákup mléka a v jakém časovém horizontu je vaším cílem?
Dnes jsme zhruba na polovině objemu, jaký bychom chtěli mít, cílem je 350 až 400 tisíc litrů. Naše plány počítají s více alternativami, závislými na vývoji situace v českém mlékárenství. V každém případě chceme cílového stavu dosáhnout nejdéle do jednoho roku.
Čím nové dodavatele získáváte?
Je to jednoduchá otázka, ale není na ni jednoduchá odpověď. Chápu ji v širším kontextu. Už několik let tady probíhá ostrý střet mezi zemědělci a mlékaři. Zemědělci mají pocit, že jsou okrádáni ze strany mlékáren. A ty se zase domnívají, že je zemědělci s pomocí státu tlačí do nákupní ceny, která je nereálná. Domnívám se, že je nejvyšší čas vyvolat diskusi o tom, jaké jsou skutečně oprávněné náklady na výrobu litru syrového mléka a z toho pak vyjít při stanovení doporučené ceny základních mlékařských komodit. Potom může existovat spokojenost na obou stranách a nikdo si nebude stěžovat, že je okrádán nebo někam tlačen.
Producenti operují s propočty Výzkumného ústavu živočišné výroby...
Nikdy jsem neviděl žádnou studii, která by doložila, že nákupní cena mléka nemůže být pod osm korun. Ať nezávislé, mezinárodně uznávané firmy provedou analýzu výrobních nákladů na litr mléka, ty nebudou zpochybněny.
Podle Agrární komory by se měla srovnávat farmářská cena mléka u nás a v Evropské unii. Jak se na to díváte vy?
Cena syrového mléka je v jednotlivých zemích unie rozdílná. Zmíněná prohlášení se tedy opírají o další, naprosto neprofesionální a nepodloženou argumentaci. Slyšel snad někdy někdo od mlékařů, že požadují stejné ceny za hotové výrobky jako jsou v unii - v extrémním případě třeba 48 korun za litr trvanlivého mléka jako v Itálii?
Vaším významným obchodním partnerem je Mlecoop, který se snaží vyjednat vyšší nákupní cenu. Podařilo se mu to s Nutricií?
Že skoková metoda, kterou se začátkem roku snažil Mlecoop vnutit mlékárnám, nebyla tou nejlepší strategií, už někteří jeho představitelé uznali. Dnes už nehovoří o zvýšení ceny ze 7,60 na 8,50 Kč/l z měsíce na měsíc a souhlasí s postupným růstem. To byl také klíčový moment, který otevřel naše jednání s Mlecoopem.
Na jaké nákupní ceně jste se shodli?
Cena je limitována dvěma krajními body. Jako exportující mlékárna musíme dodržovat spodní hranici 7,60 Kč/l. Horní hranice je dána tržními možnostmi a osciluje kolem republikového průměru. V únoru zaplatila Nutricie vyšší cenu, než byl celostátní průměr 7,67 Kč/l, ale není možné lákat lepším zpeněžením.
Liší se smlouva, kterou jste uzavřeli s Mlecoopem a jinými dodavateli? Kteří to jsou?
Ne. I když nedá se to úplně říci o tomto měsíci, což je určeno dobou, v níž jednotlivé smlouvy vznikaly. Nutricie nakupuje pro mlékárnu v Praze a Opočně 350 tisíc litrů mléka denně. Již zmíněných 85 tisíc litrů odebírá od Mlecoopu, obchodujeme se samostatnými mlékařskými družstvy - Česká Lípa, Pragolaktos družstvo, Podorlicko, Mlékárna Opočno - a přímo s individuálními dodavateli.
Od vstupu strategického zahraničního partnera se očekává, že přinese peníze a bude investovat. Bude tomu tak v Praze?
Určitě. Počítáme s investicemi do technologií, které pochopitelně nebudu prozrazovat. Těžko bychom někam vstupovali s úmyslem dál se nerozvíjet.
Nejde jen o to získat surovinu, ale vyrábět i sortiment mléčných výrobků, které se uplatní na trhu. Jste na to připraveni?
Samozřejmě, připravovali jsme se. Naše strategie vychází ze strategie celé divize Nutricie, tzn. mít široké portfolio trvanlivých i čerstvých výrobků. Vstupem do Prahy jsme vyřešili současně dvě věci - rozšířili výrobní kapacity a převzali existující tržní podíl. V tomto směru určitě nejde o poslední krok Nutricie v ČR.
Jaké výrobky se státní subvencí Nutricie vyváží a připojujete se k požadavku na přehodnocení rozsahu přebytků v letošním roce?
Nutricie exportuje máslo a sušené odstředěné mléko. Mezi kritérii stanovenými pro regulaci trhu loni na podzim a letošní skutečností vzniká disproporce. Výroba mléka je podstatně vyšší než se počítalo, evidentní je nadprodukce tuku a na tom mlékáry nenesou sebemenší vinu. Proto je nutné, aby představitelé státu a intervenčního fondu situaci přehodnotili.
Zásoby másla podle mlékařů rostou, platí to i u vás?
Rostou každému a projevuje se to už pádem cen, což je sice příjemné pro spotřebitele, ale u zpracovatelů a prvovýrobců se musí dostavit zpětná reakce.
Budete se snažit více prosadit značku Bohemilk na trhu i tím, že dočasně snížíte prodejní ceny?
Nemyslím, že cenová hladina bude způsob řešení, jak dobýt pozice na trhu. Ale k otázce značek: Nutricie je mezinárodní firma, která využívá značky evropské a lokální. Bohemilk rozhodně zůstane značkou. Ještě malá odbočka, která se toho týká: Týden poté, co jsme koupili Bohemilk, ovládla divizi Nutricie holandská firma Friesland.
Jak pohlížíte na další vývoj mlékárenství u nás?
Roztříštěný tuzemský trh určitě čeká koncentrace. Tím nemyslím, že zaniknou mlékárny jako takové, ale některé společnosti. Přesněji řečeno, redukce počtu názvů společností bude jistě mnohem rychlejší než redukce výrobních kapacit.
