Veřejná správa, která po zřízení krajů prochází změnami, by měla být lidem srozumitelná. Občan by se měl vyznat v tom, co kde může vyřídit a na úřad by měl mít blízko. Tomu František Vácha - ač zástupce středočeského hejtmana - dává přednost před uspěchaným předáváním kompetencí na kraje.
FrantišekVácha, zvolený do krajského zastupitelstva za čtyřkoalici, vždycky „kopal“ za zemědělství a venkov. Zemědělci z Příbramska proto budou možná postrádat zkušeného ředitele ministerského územního odboru. Jeho „přestup“ na kraj, kde má na starost zemědělství a životní prostředí, je ale výhrou pro všechny Středočechy.
Zemědělská komise, čerstvě ustavená jako samosprávný poradní orgán krajské rady, se podle Váchy nebude věnovat výhradně zemědělství, ale celému regionálnímu rozvoji. „Měla by také vstupovat do tvorby dotační politiky a myslím, že k tomu ze strany ministerstva zemědělství bude vůle. Už nyní budeme jako zástupci kraje při přidělování dotací obcím na vodovody a kanalizace, které příslušejí ministerstvu zemědělství, ale realizovaly se přes okresní úřady,“ uvedl zástupce hejtmana.
Zatímco u zemědělství jako takového kraj nedostal do vínku žádné pravomoce, jinak je tomu u životního prostředí. „Prostřednictvím krajského úřadu již letos prochází veškerá působnost ministerstva životního prostředí. Okresní úřady by měly ukončit svoji činnost do roku 2003 a počítáme, že pracovníci z odboru životního prostředí budou přecházet na kraj nebo do pověřených měst. O nich by se mělo rozhodnout nejlépe do poloviny letošního roku,“ předpokládá Vácha, i když vidí, že o výběru pověřených měst se povedou diskuse. Obce oponují návrh ministerstva vnitra, které v každém okrese stanovilo tři taková sídla. „Například na Příbramsku jsou to vedle Příbrami Dobříš a Sedlčany. Někdo by chtěl ale Rožmitál nebo Březnici,“ doplnil.
Resort ministerstva zemědělství však novým krajům přece jen kousek kompetencí přepustil. A to státní správu lesů, vody, myslivosti a rybářství. Zástupce hejtmana si přitom uvědomuje, že lidé z toho někdy nejsou příliš nadšení. „Krajské úřady už letos vyřizují příspěvky na lesy, což pro žadatele může být složitější, než když dříve chodili na územní odbory MZe, dnes zemědělské agentury. Ty nám sice žádosti, které tam někteří ze zvyku podali, bez problémů předávají. Pokud jsou ale vyplněné údaje neúplné, kontakt s občany přece jen není tak bezprostřední jako na okresech, kde jim pracovníci s doplněním formulářů mnohdy pomáhali.“
Až kraj prokáže, že princip dotační politiky u lesů je funkční, pak lze uvažovat i o dalším, míní František Vácha. Jeho ideou je, aby se na jednom místě soustředily všechny platby, které půjdou na venkov, ať už podpory z MZe, intervenčního či garančního fondu, peníze z národních nebo unijních zdrojů. Nevzdává se myšlenky, aby se zemědělské agentury jednou včlenily do správy krajů. Na druhou stranu uznává dnešní argumenty proti, a tím hlavním je vyhovět požadavkům Evropské unie, jimž ale naše uspořádání do 14 krajů neodpovídá. „Škoda, že jich není osm, aby korespondovaly s organizačními jednotkami NUTS 2 jako v Evropské unii. Takhle došlo k situaci, kdy kraj má v organizační struktuře v jednom úseku zemědělství, životní prostředí a zasahuje i do rozvoje venkova. Stejným způsobem je při osmi NUTS 2 utvořena Agentura SAPARD. Lidem je ale jedno, kdo bude platby zúřadovávat, pro ně je důležité, aby vyřizování podpor a dalších věcí bylo jednoduché a dostupné,“ je přesvědčen Vácha a připouští, že by bylo dobré počet krajů směrem k EU přehodnotit. To zdaleka neznamená, že by zemědělci jezdili se žádostmi do krajského sídla, budou jim dostupná pověřená města.
Kraje by měly mít volné ruce v rozhodování o pomoci regionům, ale nemají, i když na centrální úrovni se to moc nedaří. „Venkov je na tom špatně. Stokrát si můžeme říkat, že je chudý a má problémy, nebude to nic platné, když se nám nepodaří dostat tam podnikatele. Proto bychom měli velice důrazně podporovat malé a střední podnikání, ať už daňovými výhodami či jinak,“ zdůrazňuje zástupce hejtmana Středočeského kraje.
