Mlynáři mají nové vedení a odcházejí z Agrární komory ČR. Rozhodli tak účastníci nedávné valné hromady Svazu průmyslových mlýnů ČR. Svaz povede nově zvolené sedmičlenné představenstvo a nový předseda Bohumil Perner, který je spoluvlastníkem Mlýnu Perner Svijany na Trutnovsku. V představenstvu svazu pracoval devět let a mlynáři nového předsedu uznávají jako předního odborníka v oblasti regulování jakostních znaků mouky pomocí různých typů přípravků.
V diskusi účastníků valné hromady o tom, zda nadále sedět na dvou židlích a být členem Agrární i Potravinářské komory, jednoznačně převládly hlasy pro vystoupení z Agrární komory. „Hlavní příčinou, která dovedla členy našeho svazu k tomuto rozhodnutí, jsou názorové rozdíly na řešení problémů obilního trhu,“ shrnul výhrady mlynářů Pavel Filip, předseda dozorčí rady Svazu průmyslových mlýnů.
Mlýnský obor se nadále potýká s přebytkem výrobních kapacit, zaznělo při hodnocení situace oboru v loňském roce. Jak Filip doplnil, platí to především pro žitné mlýny. V tomto zpracovatelském oboru je vysoká produktivita práce. „U špičkových provozů dosahuje až šest milionů korun na pracovníka za rok. Pro mlýny je charakteristická i vysoká kapitálová náročnost, která se pohybuje kolem jednoho milionu korun na tunu mlýnské kapacity za 24 hodin,“ doplnil Filip. Zdůraznil také, jak je mlýnský obor závislý na ceně a kvalitě potravinářského obilí.
„Po dočasné stabilizaci cen potravinářského obilí nastal v minulém roce jejich nárůst. U žita až o tisíc korun na tunu, ale partie z dovozu a žito uvolňované ze státních hmotných rezerv stojí až kolem pěti tisíc korun za tunu. U pšenice se cena pohybuje od 4000 do 4500 korun za tunu,“ uvedl Filip s tím, že tento cenový skok se promítl do cen mouky a pekárenských výrobků. Došlo k tomu ve dvou vlnách: V září ceny stouply do deseti procent. Od letošního dubna některé mlýny zdražují o dalších zhruba sedm procent. Bilanci potravinářské pšenice a žita považují mlynáři za napjatou, a proto nevylučují další cenové posuny.
Svaz průmyslových mlýnů má 36 členů, z toho je 26 mlýnských podniků, které reprezentují přibližně dvě třetiny objemu výroby všech mlýnů v České republice. Valná hromada věnovala také značnou pozornost změnám v systému práce svazu, a to v souvislosti se zajištěním přípravy oboru na vstup do Evropské unie. Připravují se hygienické kódy a standardy správné technologické praxe.
