Počátkem příštího týdne se Česká republika a s ní i další východoevropské země zřejmě dozvědí, jak je Evropská unie hodnotí z hlediska rizikovosti výskytu tzv. nemoci šílených krav (BSE), která rozvrátila trh s hovězím masem v Evropské unii. Vědecký výbor EU posuzuje v těchto dnech rizikovost zhruba 25 zemí.
Zatím jedinou zemí ze skupiny 12 kandidátů na členství v unii, která se již verdikt dozvěděla, je Litva. EU ji vidí jako stát s vysoce pravděpodobným výskytem BSE, přestože se v Litvě, ani v žádné jiné východoevropské zemi nemoc doposud nevyskytla. EU ale bude při posuzování rizikovosti kandidátů vycházet z toho, zda dovážely z unie hovězí dobytek a masokostní moučky, v jejichž zkrmování u přežvýkavců spatřují vědci původ nemoci. Česká republika se snaží EU například doložit, že hovězí dovážené z unie pocházelo z chovů nedotčených BSE nebo že moučky nepocházely z Británie, kde nemoc propukla díky nedbalým podmínkám přípravy. Polsko tvrdí, že moučky nikdy nebyly zkrmovány u přežvýkavců. EU ale zřejmě zařadí všechny kandidáty do stejné skupiny jako Litvu. Jako nerizikové zatím unie vidí deset zemí: Austrálii, Argentinu, Botswanu, Chile, Namibii, Nový Zéland, Nikaraguu, Paraguay, Uruguay a Svazijsko. Země, které Brusel uzná jako rizikové, budou muset z masa dováženého do EU odstraňovat takzvané rizikové materiály nejnebezpečnější z hlediska nákazy BSE - oči, mozek, střeva, celou páteř a maso strojově oddělené od páteře. Import masa, mletého masa a masných produktů z těchto zemí bude muset doprovázet potvrzení, že dovážené produkty neobsahují rizikové materiály. Tyto tkáně EU povinně vyloučila z potravního řetězce a jejich odstraňování vidí jako hlavní nástroj eliminace šíření BSE.
