Pokud by se v České republice vyskytla slintavka a kulhavka, nemělo by dojít k takovému rozšíření této choroby jako ve Velké Británii. Je o tom přesvědčen Zdeněk Pospíšil, přednosta Ústavu infekčních chorob a epizootologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Zemědělci, pro něž by nákaza znamenala existenční pohromu, podle něho zodpovědně dbají na preventivní opatření.
Jak se nemoc šířila na britských ostrovech popsal Petr Lány ze stejného ústavu. Až za dva týdny se „provalila“ první zamořená prasečí farma. Vir se z ní přenesl zřejmě větrem na okolní pastviny, kde byly ovce. U nich se podle Lányho SLAK nejméně klinicky projevuje a hůře se tedy odhaluje. Nákaza se po zemi šířila díky nakaženým ovcím, které farmář prodal na trhu.