Opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky v chovech hospodářských zvířat, jako je například dezinfekce u vchodů a vjezdů, si platí zemědělci sami. Stát jim podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Josefa Dubna proplatí účelně a prokazatelně vynaložené náklady pouze v případě, že se v jejich chovech slintavka a kulhavka vyskytne.
Jak uvedl ústřední ředitel SVS Josef Holejšovský, mimořádná veterinární opatření v rámci celé České republiky přijdou řádově na desítky milionů korun. V případě výskytu nákazy na našem území by však byla mnohonásobně dražší. Zatím je budou kromě samotných chovatelů ze svých rozpočtů hradit obce a jednotlivé zúčastněné resorty, tedy ministerstva zemědělství, vnitra a obrany.
Přestože veterinární opatření jsou poměrně rozsáhlá, někteří tuzemští farmáři se obávají, že ani to jejich chovy před možným výskytem nákazy nemusí dokonale ochránit.
Na střední Moravě zavládl ve velkochovech prasat přísný režim, podobný bezpečnostním opatřením v jaderných elektrárnách či ostře střežených vojenských objektech. Hanáčtí zemědělci v obavě ze zavlečení nebezpečných chorob neprodyšně uzavřeli brány vepřínů, v jejichž okolí je vzduch prosycen pachem dezinfekčních prostředků. Strážní služba nevpouští do vepřínů žádné cizí lidi, kteří by mohli do velkochovů zavléci kulhavku a slintavku. "Jsme velmi opatrní. Chováme kolem 40 000 prasat a nemůžeme si dovolit udělat sebemenší chybičku, která by pro nás mohla znamenat katastrofu. Kulhavka a slintavka se šíří velmi snadno a rychle, což je její největší hrozba. Na zpřísnění bezpečnostních opatření proto nešetříme. Jde nám o přežití, a to se na nějakou tu korunu nehledí," řekl pracovník společnosti Vepaspol z Velkého Týnce na Olomoucku.
Uzavřené a oplocené farmy, dezinfikované vjezdy a denní kontroly jsou samozřejmostí také na šesti farmách zlínské firmy Lukrom. Některá opatření veterinární správy však chovatelé považují za přehnaná. "Tím, že za každý přesun dobytka zaplatíme stokorunové kolky, se nákaze neubráníme. Před dodávkou na jatky nebo jiným přesunem vyšetřuje zvířata obvodový veterinář. Po něm požaduje kontrolu ještě státní orgán, za což musíme platit," uvedl ředitel divize živočišná výroba Ladislav Kozubík.
Zemědělci na Mostecku se podle ředitelky okresní agrární komory Ludmily Holadové brání možné nákaze sami například dezinfekcí vozidel na příjezdu i odjezdu z farem. "Pokud by jejich zvířata onemocnění postihlo, byla by to pro ně katastrofa. Většina z nich totiž nemá chov pojištěn," uvedla. Agrodružstvo Kačice na Kladensku zastavilo podle předsedy Stanislava Stejskala jakékoli přesuny zvířat s výjimkou převozu na jatka. Vnitropodnikové směrnice omezily okruh osob, které se zvířaty přicházejí do styku. "Jediné, co družstvo zatím neřešilo, je případná likvidace nakažených zvířat. Předpokládáme totiž, že bude organizovaná centrálně na několika místech okresu," řekl. Podle ředitele kladenské veterinární správy Martina Horáka jsou místa pro likvidaci zvířat, tzv. záhraboviště, skutečně problém. "Na celém území okresu se potýkáme s vysokou hladinou spodních vod. Na Kladensku sice máme vytipované jedno místo, to však situaci zdaleka neřeší. Záhraboviště by totiž měla vznikat v blízkosti chovů a v okrese jich musí být minimálně deset," dodal.
