02.03.2001 | 06:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Krize rozděluje Evropu

Další kruté rány zasahují evropské zemědělství. Jako by nestačila krize zaviněná BSE, z Británie se ještě šíří epidemie slintavky a kulhavky, v Německu se objevil druhý případ tuberkulózy. Členské země Evropské unie jsou značně rozpolcené v představách, jak se postavit k řešení svízelné situace. Společná zemědělská politika se otřásá v základech.

Nervozita, která panuje mezi farmáři i politiky, se začátkem týdne přenesla v koncentrované podobě do Bruselu. Město doslova zablokovala tisícovka traktorů a rozhořčení sedláci svoji nespokojenost s dosavadním postupem proti BSE dali ministrům zemědělství členských zemí přijíždějících na zasedání najevo natolik razantně, že proti nim policie zasáhla vodními děly. Zoufalí sedláci tvrdí, že krizi nezpůsobili a nehodlají nést náklady na její řešení. Jejich požadavek, aby Unie pro zvláštní krizi vytvořila zvláštní rozpočet, zůstává nevyslyšen.
Od jednání ministrů se sice předem neočekávalo schválení konkrétního programu, nicméně schůzka ukázala, jak propastné názorové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi existují. Většina se shoduje pouze v tom, že v unijním rozpočtu není dost peněz na nápravu trhu s hovězím. Komisař Franz Fischler u ministrů neuspěl se svým sedmibodovým plánem řešení hovězí krize, který by měl vést ke snížení produkce a přechodu na extenzívnější formy hospodaření. Varoval, že pokud se bude vyrábět tolik jako dosud, přijde krize Patnáctku při pouze desetiprocentním poklesu spotřeby hovězího do roku 2003 na dodatečných 700 milionů euro, které v rozpočtu EU nejen podle jeho slov nejsou.
Vyrábět hovězí maso a pak ho ničit nebo uskladňovat považuje za nepřijatelné švédská ministryně zemědělství Margareta Winbergová. Tvrdí, že EU musí najít peníze na financování důsledků krize kolem BSE v rámci zemědělského rozpočtu. Podle Winbergové, která je pro radikální reformu společné politiky, se musí počítat se snižováním přímých plateb. S Fischlerem a německou ministryní Renate Künastovou se shoduje v tom, že je nutné zaměřit se na méně intenzívní zemědělství. A tak uvažuje Švédsko jako současná předsednická země Unie, prohlásila Winbergová.
Francie, která naléhavě požaduje zvýšit přímé platby postiženým chovatelům, ústy ministra Jeana Glavanyho zpochybňuje tvrzení Evropské komise, že na další pomoc zemědělcům nejsou peníze. Když v Bruselu Glavany nepochodil se svojí vizí o společné solidaritě Patnáctky, oznámil, že z národního rozpočtu pomůže postiženým farmářům částkou 1,4 miliardy franků. Různě radikální pohled mají členské země také na rozsah opatření vůči BSE. Zatímco Francie a Španělsko jsou pro dodatečnou likvidaci poraženého skotu, navrhovanou komisí, Německo a Dánsko to odmítají. Belgie a Nizozemí, pro něž jsou typické intenzívní chovy, od nich nehodlají ustupovat.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down