Hlavně blížící se termín, kdy budou ukončeny současné nájmy honiteb, byl podle Vladimíra Broukala z Českomoravské myslivecké jednoty důvodem, proč tato organizace pracovala na návrhu nového mysliveckého zákona, který vzalo za svůj 17 poslanců. Tento návrh nejen zamítla vláda, ale zvedla se proti němu i vlna nesouhlasu hlavně z řad ochránců přírody a majitelů lesů.
Ochránci přírody mu mimo jiné vyčítají, že mezi zvěř zařadil i živočichy, které chrání nejen naše zákony, ale také mezinárodní konvence. „Jde o zvěř, a to že jsou tyto druhy v zákoně uvedeny, neznamená, že se budou střílet,“ brání se Broukal. Podle Libora Ambrozka, předsedy Českého svazu ochránců přírody se návrh dostává do rozporu s platnou ekologickou legislativou i tím, že počítá s vysazováním druhů zvířat, které na našem území nežijí. Nevyvážené jsou podle Amrozka i sankce za jednotlivé přestupky. Podle Františka Morávka z Lesů ČR návrh konzervuje současné stavy zvěře, které by měly odpovídat charakteru stanoviště, a také nevhodné metody jejich sčítání. Jen státní lesy vynakládají ročně na preventivní opatření proti škodám působeným zvěří 300 Kč na ha. Podle Františka Kučery, předsedy výkonného výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR návrh nadřazuje právo uživatelské nad právo vlastnické. O tom, že něčí pozemky budou přičleněny k nějaké honitbě, rozhodne státní úředník. Vlastník honitby, pokud v ní sám nehospodaří, by nemohl zasahovat do plánu hospodaření, musel by strpět, že na jeho pozemcích vzniknou myslivecká zařízení apod.