Evropská komise usoudila, že odhalení prvních, zatím nepotvrzených případů bovinní spongiformní encefalopatie (BSE, nemoci šílených krav) v Itálii a Rakousku je logickým důsledkem testů, které členské státy provádějí na základě společného rozhodnutí od 1. ledna.
"Není to překvapení," řekla mluvčí komise Beate Gminderová. Připomněla, že podle statistických předpovědí musel program testů všech porážených zvířat nutně ukázat jistý stupeň výskytu BSE.
Nic také nenasvědčuje tomu, že by se BSE mohla přenášet kravským mlékem - je zbytečné, aby se stupňovaly obavy lidí jen proto, že se provádějí v tomto směru pro jistotu další vědecké výzkumy. Gminderová rozhodně odmítla zprávy tisku, podle nichž komisař David Byrne srovnal vznikající situaci v Německu s někdejší epidemií v Británii. Mluvil podle ní jen o podobnosti v tom smyslu, že i v Německu byla BSE zjištěna u mladých kusů, jako kdysi v Anglii. "Ačkoli počet případů v Německu roste, nelze ho nijak srovnávat s britskou situací," řekla mluvčí.
Připomněla, že zatímco na kontinentu bylo zatím zjištěno kolem 1300 případů BSE, bylo jich v Británii na 80.000. Evropská komise očekává tento týden informace od členských států, jak se vypořádávají s novými povinnostmi. Od 1. ledna je zakázáno zkrmovat masokostní moučky a státy mají povinnost je zničit. Maso ze zvířat starších 30 měsíců se nesmí dostat do potravinového řetězce, pokud nebyl s negativním výsledkem proveden test na BSE. Neprověřené kusy musejí být po porážce zlikvidovány. Podle zatím kusých informací vyvolala tato opatření značný zmatek, protože veterinární správy členských zemí nejsou schopny zajistit dostatečné tempo testování, není dost laboratoří, jatka nemají potřebnou skladovací a chladící kapacitu.
Zemědělci naříkají, že jim doma stárnou zvířata určená na porážku, protože o ně není zájem. Kafilerie se hroutí pod náporem krav určených k likvidaci. EK odhaduje, že spotřeba hovězího poklesla v 15 zemích unie od začátku "poslední krize", tedy od zjištění výskytu BSE ve Francii, o 27 procent. Přibližně stejně se snížily výkupní ceny tohoto masa. Nejvíce přestalo hovězí chutnat Italům, Francouzům, Nizozemcům a Řekům.
Tendence se neprojevuje ve skandinávských zemích a v Irsku, kde zatím nebyly zjištěny žádné případy šílených krav. V Británii spotřeba hovězího naopak stoupá - podle názoru EK proto, že tamní spotřebitelé uvěřili ve spolehlivost systému ochrany, a také se psychologicky vzpamatovali z prvotního šoku. Vykupování zvířat, jejich likvidace nebo skladování, ničení mouček na druhé straně vyvolávají značné dodatečné náklady, které zatím nebyly přesně vyčísleny. EK mluví o nezbytnosti přehodnotit rozpočet unie na rok 2001 - odhaduje, že bude třeba vynaložit zatím kolem 900 miliónů eur. O fakturu se podělí s vládami členských zemí, část nákladů však ponesou zemědělci i řezníci. Pro spotřebitele to znamená, že za biftek nakonec zaplatí spíše více nežli méně. Evropská komise nevylučuje, že zákaz masokostních mouček pro všechna zvířata bude zrušen po šesti měsících; záleží to na tom, jaké výsledky nynější tvrdá opatření přinesou a nakolik se podaří obnovit důvěru spotřebitelů. Komisař Byrne v dopise 15 ministrům zemědělství navrhl, aby prováděli namátkové testy všeho krmiva, zda neobsahuje prvky masových bílkovin, a aby prověřili, do kterých nečlenských zemí směřovaly dříve vývozy masokostních směsí. "Masokostní moučky ze savců nebudou už nikdy podávány dobytku, to se nesmí stát," řekl Byrne v rozhovoru pro list Irish Times. "Není však nezbytné, aby zákaz mouček trval déle než šest měsíců. Rozhodnutí bude založeno ovšem na vědecké analýze, nikoli na politických úvahách nebo na zájmech potravinářského průmyslu." Byrne od začátku krize tvrdí, že pokud budou všechny dosavadní moučky zničeny a zlikvidován všechen dobytek, který by mohl být nositelem BSE, lze pak zase výrobu bílkovinných krmiv pro drůbež, prasata a ryby povolit, samozřejmě za podmínky, že při ní budou dodržována všechna předepsaná pravidla.
