Drůbežářská výroba v uplynulých 10 letech byla výrazně ovlivněna několika faktory, které měly nejen na objem produkce jednotlivých komodit, ale i na rentabilitu jejich výroby a prodeje.
Nejprve se musela vyrovnat s nekoncepční zemědělskou politikou, a to zejména ve vztahu absenci ochrany tuzemských výrobců před dumpingovými dovozy, ale i se ztrátou zahraničních trhů.
Současně měl na drůbežářskou výrobu vliv i způsob privatizace, a to především zpracovatelských kapacit a částečně i oblasti reprodukce genetického materiálu, provázené atomizací původních subjektů..
Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a nemožnost tyto disproporce řešit spolu se zvyšujícím se počtem subjektů, které se snažily na tuzemském trhu uplatnit, vytvořila tvrdé a nekompromisní tržní prostředí.
Záměry některých subjektů získat co největší část tuzemského trhu byly mnohdy provázeny neznalostí základních ekonomických pravidel a vedeny často ve stylu vytěsnění jiného dodavatele, konkurenta zejména podbízením se nižšími cenami, prodloužením lhůty splatnosti faktur, případně i jinými dalšími nabídkami. Tyto myšlenky byly podporovány zejména prudkým rozvojem nových obchodních seskupení – obchodních řetězců, kde bylo možné očekávat výrazné nárůsty objemu obchodů. Tato, mírně řečeno, obchodní nezkušenost výrazně ovlivnila rentabilitu produkce jednotlivých komodit a měla lví podíl na odlivu prostředků z oboru.
Za této situace je zejména pro prvovýrobu východiskem vytváření odbytových družstev. Rozhodující cíle odbytových družstev a způsob jejich naplňování lze rozdělit do několika základních bodů:
- Pomocí společné a soustředěné obchodní strategie vytvořit podmínky pro jednotný trh s danou komoditou.
- Koordinovanou soustředěnou nabídkou vybudovat rovnocenné partnerské vztahy s jasnými pravidly závaznými pro obě strany:
- producent – zpracovatel
- producent – obchod
- Vyhodnocováním situace v nabídce a poptávce ovlivňovat další vývoj ve výrobě a nabídce tak, aby nedocházelo k vytváření přebytků, případně řešit uplatnění těchto přebytků způsobem, který by nevyvolal destabilizaci cenových hladin.
- Vytvářet podmínky pro prosazování oprávněných zájmů dané komodity u centrálních orgánů.
Oprávněnost vytváření odbytových družstev zejména prvovýrobců souvisí nejen s podřadnou úlohou farmářů, kterou jim odběratelé přisoudili a dosud přisuzují, ale argumentem je i sbližování našich předpisů s předpisy EU, kde družstva běžně fungují a v úvahu je nutné vzít i podpory vzniku odbytových družstev jako součást státní zemědělské politiky.
U komodity vodní a hrabavé drůbeže je situace nejsložitější. Sdružení drůbežářských podniků, které představovalo drtivou většinu zpracovatelů drůbeže a mělo předpoklady stát se vzorem centrálního odbytového družstva drůbežářské výroby, tyto představy nenaplnilo, protože se jednalo o kapitálově nepropojené subjekty s diametrálně rozdílnými záměry a tak výsledky z jednání a poskytnuté informace nemohly být a nebyly využity pro vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a stabilizaci cen. To dokazuje i vývoj farmářských i odbytových cen drůbežářských výrobků za posledních několik let.
Výrazný pokles farmářských cen živé drůbeže v uplynulých dvou letech a s tím související pokles rentability do červených čísel byl signálem pro jednání o integraci výkrmů drůbeže do odbytových družstev. Aktivity, které náš svaz v tomto směru vyvinul za podpory AK ČR a ostatních svazů, narážely od počátku na odpor zpracovatelů, kteří vyvíjeli nátlak na farmáře, včetně hrozeb, že nebudou s integrovanými farmáři uzavírat smlouvy. Dokonce pohrozili vystoupením z AK ČR. Výsledkem zhruba ročních jednání se zástupci výkrmů z jednotlivých regionů však bylo vytvoření pouze jednoho odbytového družstva a to družstva Drůbež – odbytové družstvo se sídlem ve Strakonicích.
Důvodů, proč se nepodařilo vytvořit další odbytová družstva, případně celorepublikové je několik.
- porážky drůbeže včetně kapitálového propojení na podniky ZZN disponují nezanedbatelnou částí výkrmových kapacit
- část výkrmců je díky poklesu rentability finančně zcela vyčerpána a tím závislá na dodavatelích krmných směsí a jednodenních kuřat
- dlouhé lhůty splatnosti dodávek drůbeže prohlubují ekonomickou závislost výkrmců na porážkách a omezují tak možnosti výkrmců provést razantnější kroky ke zlepšení pozice vůči porážkám
- porážky používají diferencovaný přístup k jednotlivým výkrmcům, zejména při sjednávání cen a tím se snaží narušit integrační procesy.
Tlak zpracovatelů proti vytvoření odbytových družstev je značný a snaží se přesvědčit výkrmce o zbytečnosti tohoto kroku. Vývoj v komoditě drůbeže však potvrzuje, že i v současné době je zakládání družstev aktuelní. Svědčí o tom i disproporce mezi nárůstem obchodních a spotřebitelských cen drůbeže za posledních několik měsíců a cca 25 – 30 % a stagnací farmářských cen na hladinách, které byly pod hranicí, nebo na hranici výrobních nákladů již před razantním zvýšením cen krmných směsí od měsíce července.
Nedůvěryhodné jsou i argumentace porážek v tom smyslu, že zvýšení farmářských cen přinese další zvyšování obchodních cen a tím ztrátu konkurenceschopnosti tuzemských výrobců. Výrazný podíl z dodávek, zejména do obchodních řetězců tvoří chlazená drůbež a proto není reálné, že by se tato drůbež masivně dovážela. Současně není trvale udržitelné, aby porážka před zahájením výkrmu nesjednala s výkrmcem cenu za kterou vykrmenou drůbež odebere a farmář si sám nespočítal, zda je pro něj výkrm rentabilní a podle toho se rozhodl, zda jej zahájí či nikoliv.
V oblasti výkrmu krůt již delší dobu pracuje Svaz výkrmců krůt, jehož hlavním cílem bylo dosáhnout zejména zvýšení farmářských cen a rentability výkrmu krůt a vytvoření si důstojnějšího postavení při jednání s porážkou. Tímto svým záměrem částečně naplňovalo i funkci a cíle odbytového družstva, bohužel takové vztahy a vazby mohou výt velmi křehké.
Dnes je u krajského soudu Praha již zapsáno odbytové družstvo Agrokrocan se sídlem v Praze, Kozí 4.
Situace pro výkrmce kuřat v ČR není vyhovující ani v závěru roku 2000. Českomoravský svaz výrobců a zpracovatelů drůbeže a vajec Praha proto na den 14. 12. 2000 svolal vybrané zástupce výkrmců všech rozhodujících porážkových okruhů v ČR. Smyslem setkání bylo posoudit současný stav farmářů, výkrmců kuřat, výměna zkušeností v jednání s porážkami a odbytu drůbeže.
Farmáři prakticky ze všech zastoupených významných porážkových okruhů konstatovali výrazný nesoulad trvalého růstu nákladových položek výkrmu kuřat, kterému neodpovídá dosavadní průměrná realizační, farmářská cena dosahující průměru 23 až 23,50 Kč /kg živé hmotnosti, a to při udávané lhůtě splatnosti od 35 dnů u Klatov až po 130 dnů u Promtu v Modřicích a Kostelci.
Lze si jednoduše propočítat, že za současné situace nezbývá farmářům, kteří chtějí přežít a vstoupit do EU na úrovni, nic na realizaci zpřísněných zooveterinárních opatření, welfare, životního prostředí a dalších, vedle často splácených stávajících úvěrů na nejnutnější úpravy a modernizace.
Nervozitu mezi výkrmci přirozeně zvyšuje i diskuse o zákazu zkrmování masokostních mouček, kdy jakákoliv náhrada opět zvyšuje jejich náklady. (Článek na toto téma přinášíme na této stránce na jiném místě.)
Jednání dále potvrdilo, že je nezbytný cílený společný tlak výkrmců v ČR, přirozeně s místními odlišnostmi v jednání s jatkami, pokud si tito chtějí udržet rovnocenné postavení jakého docílí výkrmci prasat, producenti vajec a mléka. Vždy to bude spojeno s uměním vyjednávat a tady musí jít ze hry staré způsoby a nekomunikativní lidé.
Závěrem jednání proto bylo po zvážení všech aspektů, doporučení všem výkrmcům v ČR, kteří se chtějí do uvedeného trendu zapojit, možnost vstupovat do již ustanovené organizace Drůbež - odbytové družstvo, zapsané dne 29.11.1999 u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Kontakty na toto odbytové družstvo uvádíme v závěru článku. Toto odbytové družstvo bylo ustanoveno v jihovýchodním regionu Čech, tedy jedné z tradičně silných drůbežářských oblastí dodávajících vykrmenou drůbež na porážky Vodňany, Klatovy, ale i Libuš. Jeho organizační struktura se může přizpůsobit měnícím se potřebám trhu.
Proti komoditám výkrmu drůbeže je podstatně jiná situace u produkce a odbytu konzumních vajec. Je to způsobeno i tím, že tito producenti plní současně do jisté míry funkci zpracovatelů a prodávají většinu produkce přímo do obchodní sítě, čímž mohou ovlivňovat obchodní ceny a jsou proto sami zodpovědni za pokles realizačních cen, ke kterému došlo v uplynulých dvou letech. Obdobně jako u jiných dodavatelů využívaly v tomto období obchodní řetězce vyšší nabídky konzumních vajec nad poptávkou a svého dominantního postavení k tlaku nejen na podmínky dodávek, ale především cenové hladiny, přičemž se jednotlivý dodavatelé dostali do pozice nerovnoprávných partnerů, jejichž jediným právem je dodávat zboží, bez jistoty objemů dodávek v delším časovém období. Jakkoliv výhodnější nabídka konkurenta byla ihned předmětem jednostranného jednání o snížení ceny, jinak hrozilo ukončení, nebo výrazné omezení dodávek.
Po velmi dlouhých jednáních se v závěru loňského roku podařilo dosáhnout prohloubení a rozšíření integrace a již dříve vytvořených obchodních seskupení ČESKÁ VEJCE CZ, a. s. a Zlatá vejce a. s.
V současné době tato seskupení představují cca 60 % výrobních kapacit konzumních vajec ve velkochovech a stala se stabilizujícím prvkem, který by měl být schopen řešit disproporce mezi nabídkou a poptávkou. Závěr letošního a příští rok ukáže, zda tyto možnosti budou využity.
U těchto obchodních seskupení bohužel vzhledem k charakteru výroby a odbyt nelze striktně naplnit kriteria pro přiznávání podpor na rozvoj těchto subjektů poskytovaných Mze, a tím je zejména prodej 100 % produkce členů prostřednictvím družstva.
Domnívám se, že i přes problémy se zakládáním odbytových družstev, tlaku zpracovatelů, který vytvářejí proti jejich zakládání a případně i přes dětské nemoci, které prožívají na počátku své činnosti nově vzniklá družstva je myšlenka a jejich cíl stále aktuální do doby, než se kultivují vztahy prvovýrobců a zpracovatelů do takové úrovně, aby byly obě strany rovnocennými partnery.
Ing. Vlasta Lukšanová, Ing. František Novák
Sídlem organizace Drůbež – odbytové družstvo je Nebřehovická 522, 386 01 Strakonice. Telefonické spojení na výkonného ředitele Ing. Jaroslava Mrvíka je 0342 – 321 798, fax. 0342 – 23 461. Problematiku nákupu kuřat mohou výkrmci konzultovat také s vedením (Ing. Josef Soukup tel. 0342 – 399 711, nebo 0602 427 378, Jaroslav Soukup tel. 0363 – 85 317, nebo 0602 625 681, Ing.Vilánek tel. 0342 – 23 461, nebo 0602 112 468).
