Dlouholetá snaha České republiky liberalizovat obchod s potravinami a agrárními produkty v rámci členských států Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) se ani v loňském roce nesetkala s úspěchem. Z posledních jednání ministrů zemědělství zemí CEFTA vyplynulo, že jedinou cestou k rozšíření vzájemné volné obchodní výměnu agrárního zboží budou dvoustranné dohody mezi jednotlivými státy. Dohodu o liberalizaci agrárního obchodu, která by platily pro všechny členské země CEFTA v dohledné době očekávat nelze.
Zjednodušeně se dá říci, že o úplné uvolnění agroobchodu v rámci CEFTA, k němuž mělo podle původních dohod dojít již před dvěma roky, usiluje kromě České republiky také Maďarsko a Slovensko. Naopak základní výhrady proti tomuto kroku mají především Polsko a Rumunsko. Země CEFTA již prakticky zcela liberalizovaly trh průmyslovými produkty, když v rámci dohody se nyní bezcelně obchoduje na 90 procent průmyslové produkce. Různé formy ochrany jednotlivých národních zemědělských trhů se však odstranit dosud nepodařilo. Zásadní překážkou uvolnění trhu v této oblasti je přitom podle analytiků různorodost zemí sdružených v organizaci.
Diskusi o nutnosti rychlého uvolnění zemědělského trhu v rámci CEFTA otevřel podpis kandidátských zemí na vstup do Evropské unie pod smlouvami o liberalizaci vzájemného obchodu s agroprodukty. Ty byly uzavřeny v loňském roce. Obchodní bariéry v rámci CEFTA ale zůstaly a podmínky pro obchodování tak silně pokulhávají za nově definovanými vztahy kandidátských zemí z první skupiny s EU. Zásadní překážkou je ale také v rámci celé CEFTA především chybějící odpověď na otázku, zda vůbec zemědělský obchod liberalizovat. Diskuse se točí také například kolem vytváření společné zemědělské politiky po vzoru unijní. Tuto cestu ovšem český ministr zemědělství Jan Fencl nepovažuje za příliš reálnou.
Snadná ovšem nejsou ani dvoustranná jednání. Ještě v říjnu loňského roku se zdálo, že agrární obchod mezi ČR, Maďarskem a Slovenskem se podaří téměř zcela liberalizovat již od letošního ledna. Zatím se to ale nedaří. Podle posledních informací o tom zástupci těchto zemí průběžně jednají aniž by dospěli k nějakému konkrétnímu závěru. Navíc i v případě uzavření dohody bude muset navržený materiál podstoupit další cestu legislativním procesem ČR, Slovenska, Maďarska a ještě bude podléhat schválení zeměmi Středoevropské dohody o volném obchodu, jejímiž jsou tyto státy členy. Zůstává tedy otázkou zda se liberalizace alespoň mezi uvedenými třemi zeměmi dočkáme vůbec letos.
Pochybnosti také podpořil koncem loňského roku maďarský ministerský předseda Viktor Orbán, který prohlásil, že CEFTA již dosáhla hranice svých možností, není již jednotná a jen těžko bude hledat shodu pro další postup v liberalizaci vzájemného obchodu. Přičemž poukázal na skutečnost, že zemědělské produkty dnes lze koupit levněji v zemích EU než v rámci CEFTA. Stejně tak český premiér Miloš Zeman další smysl dohody podmiňuje především její ekonomickou výhodností.
CEFTA vznikla před více než šesti lety, když 4. února 1994 podepsali ministři průmyslu a obchodu Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky její závěrečnou deklaraci. Původní čtyři signatářské země rozšířilo Slovinsko (listopad 1995), Rumunsko(červenec 1997) a Bulharsko (červenec 1998). O členství projevily zájem i další země, mimo jiné Litva a Chorvatsko. Čtyři členské státy CEFTA , ČR, Polsko, Maďarsko a Slovinsko, se připravují na rozhovory o vstupu do Evropské unie, což podle některých komentářů oslabuje jejich zájem na chodu CEFTA. Navíc právě, podle některých odborníků poněkud překotné rozšiřování dohody o další členské země zpomalilo a u některých komodit dokonce zablokovalo jednání o uvolnění obchodu.
